Když psal Čeřovský historku o lahvi Chateau d’Yquem a degustační dávce pašované Prahou v ampuli na moč, chtěl jsem ho v komentářích setřít. K vínu patří kultura a noblesa, takhle se s vínem nezachází! Zvlášť prvoligová značka volá po kulturním vyžití, převážet ji jako ranní moč je rouhání. Brrrr- hrůza… To by pan Sklenička nikdy neudělal!

Naštěstí jsem se ovládl a nekomentoval to. V úterý jsem jsem z chladničky vytahoval několik lahví Sangiovese dovezených z letošní toskánské dovolené. Lahve putovaly ven a dovnitř, nemohl jsem najít tu pravou. Lednička je po dovolené nacpaná, pár lahví zůstalo i ve sklepě. Některá vína leží na policích chladničky hodně našikmo, ale s trochou praxe se to zvládne. Měl jsem zrovna v rukou tři lahve ryzlinků a Sangiovese, když se ozval ten hnusný zvuk. Napřed se sunulo sklo po skle a pak křach, jedna lahev se rozmázla na podlaze.

Okamžitě jsem ji identifikoval podle atypické půllitrovky a hnědooranžové barvy skvrny, která se v tlusté vrstvě na podlaze bleskově zvětšovala. Vin Santo 2004 z Fattoria Santa Maria, Guardistallo. Mladší sestřičku (2005) jsem chtěl do loňských moteskudájských bedýnek. Tuhle nulačtyřku jsem dostal v červenci darem od vinaře, k soukromé degustaci a posouzení, jestli ji mám koupit do případných letošních bedýnek.

Hned jsem si uvědomil všechny okolnosti. Že jsem víno dostal zadarmo nebyla žádná útěcha, naopak, bylo to tím víc k naštvání (zas tolik jich nedostávám). Měl jsem ho na ochutnání a rozhodnutí o nákupu. Bez ochutnání ho do Bedýnek nemůžu vybrat, vzorek vypitý ve vinařství nestačí. Už jsem si začal sestavovat tabulky vín a Vin Santo mi do programu ideově nezapadalo, pořád bylo liché. Co teď? Mám se na to vykašlat? Další lahev je 1200 kilometrů odtud!

Bleskově jsem pokleknul a vysrkl dva vzorky. Vůně už se rozléhala po chodbě, koutkem oka jsem viděl pavouka, prchajícího před aromatickou záplavou. Co mají pavouci proti alkoholu??? V chuti dominuje rozinkový tón a zbytkový cukr. Štiplavý závěr s výraznou mineralitou, krásně naleželé víno, oxidativní tóny slaďákům svědčí.

Rozhodně je to lepší než loňské Vin Santo 2005, nejmíň o dva roky :o) Několika hadry jsem zastavil šíření sladké vlny a vytřel podlahu. Sakra, můžu se spolehnout na takový košt? Patřil minerální závěr vínu nebo podlaze?

Prostě k pití vína patří kultura, a nejen kultura stolování. Byl jsem rád, že se to obešlo beze svědků. Něco takového by pan Sklenička nikdy neudělal. Ještěže se to stalo na svatého Ignáce. Praotec jezuitů by jistě líp než já vysvětlil, co to je in extremis… Ale že má chodba i dva dny poté nádhernou oříškovou vůni!