Tassinaia 2006, Castello del Terriccio, Itálie

Braňo Chovan na svém webu umisťuje vinařství Castello del Terriccio do denominace Bolgheri, někteří místní vinaři zase tvrdí, že patří do Montescudaio DOC. Nejspíš je to tím, že je to úspěšný podnik, a úspěch má, jak známo, mnoho otců (jen neúspěch je sirotek). Sám na to nemám názor, protože jsem letošní návštěvu nakonec pro vzdálenost, lenost a čtyřicetieurové vstupné zrušil. Vinařství samé (web je tady) jakoby se k žádné denominaci nehlásilo, všechna vína jsou zatříděna jen jako IGT. Nakonec podle mapy a etikety, kde je jako sídlo uvedena Castellina Maritima, vyhrává Montescudaio, ale když jsem si o něm v červnu sháněl informace, měl jsem dojem, že vinařství samo leží až za severní hranicí denominace Montescudaio (ale vinice tam mohou ležet…).

První dojmy? Typická italská designová etiketa vína. Temně rudá barva ve skleničce s náznakem čajového tónu, hádám na lehkou filtraci nebo zcela bez filtrace (ale vzhledem ke způsobu prodeje vinařství to asi bez filtrace nebude), rozhodně ne jiskrná barva. Vůně je zpočátku nenápadná a jen pomalu se rozvíjí, nabízí malinové dřevo – ovocné vůně a příslib tříslovin a koncentrace. Po ohřátí a provzdušnění se rozkošatí a je až parfémově expresivní. Bobulové ovoce, ostružiny a růže spolu s alkoholem. V chutí se prosazuje ovocná kyselina, víno je šťavnaté (tohle slovo nepoužívám často, ale tady je namístě!). Zároveň nečekaně tělnaté, s neagresivními, ale výraznými tříslovinami a mírně kořenitým závěrem. Koncentrace a tělnatost jsou hlavní zbraně, už jsem chtěl napsat, že chuťové dojmy brzo končí, ale než jsem to zformuloval, objevila se na jazyku kořenitá dochuť a zůstává tam docela dlouho. Po ohřátí se stejný kořenitý tón prosazuje i v chuti, víno je proměnlivé a podle doby od otevření nabývá nových podob. Tabák, lesní směs, ale i zemité tóny. Píšu to ještě předtím, než jsem prozkoumal webovou nápovědu, takže můžu hádat: směs CS-Merlot-Sangiovese (podle pepřového štychu na špičce jazyka by tam mohl být i C Franc, a jestli se hodně seknu, tak to před zveřejněním smažu, ať neudělám panu Skleničkovi ostudu :o)))
Po delší době to začíná být s analýzou vína na letní zahradě nahnuté, objevuju i zelené tóny posečené trávy a sušeného sena a rozhlížím se po okolních zahradách, protože jsem si vzpomněl, jak mi v Toskánsku zkazil jednu degustaci pan domácí, když chodil kolem domu s krovinořezem a sekal kdejaký kout trávníku. Nic proti bzučení křovinořezu, ale aromata posečené trávy ve vzduchu mě úplně vykolejila…
Pro kontrolu usrkávám z organického Chi Classico 07, ale to je o dvě třídy tenčí, postavené jen na kyselině, kdepak s tím na Tassinaiu! Ve vůni je stále znát zelený tón, ale podle chuti se dá jednoznačně soudit na to, že se výrobce rozhodl jít cestou výběru kvality. Chuť je koncentrovaná, třísloviny (i kyseliny) jsou přítomné, ale jen v příjemné míře (hustota není doháněná tříslovinami), víno není z přezrálých hroznů (a není ani z nedozrálých, v chuti žádné nezralé tóny neobjevuju).
Podle webu (o den později) víno zůstává ležet na slupkách ještě dva týdny po kvašení, potom se přetočí na 14 měsíců do barikových sudů (z poloviny nových), každá odrůda a každá vinice zvlášť. Ročně se vyrobí přibližně 100.000 lahví Tassinai. Směs CS, Sangiovese a Merlotu. Usedlost byla v majetku rodiny Serafini Ferri už v devatenáctém století, ale historie vinařství začala až po druhé světové válce. V roce 1975 těsně před kvalifikací do italského olympijského týmu shodil kůň současného vlastníka Rossiho di Medelana. Při pádu si poranil páteř a musel ukončit závodní kariéru a radikálně změnit svůj život. V následujících letech se rozhodl věnovat se vinohradnictví, ale až v roce 1986 došlo k tomu, že vinařství přestalo prodávat víno nenalahvované a zaměřilo se na nejvyšší kvalitu bez jakýchkoli kompromisů.
Víno sice chválím, ale můj šálek čaje to není – vyhledávám vína lehčí, méně koncentrovaná. (Zadní etiketa ukazuje 14% alkoholu.) Tassinaia (25 Euro v toskánské vinotéce) je až třetí víno vinařství, které se po vzoru úspěšných předchůdců z Bolgheri (Sassicaia, Ornelaia) zaměřuje na „bordeauxské“ směsky, tedy vína postavená buď na Cabernetu Sauvignon nebo na Merlotu.