Viděl jsem budoucnost moravského vinařství ve skleničce Sylvánského :o)

Nejsem objektivní, protože ročník 2007 jsem měl ve vůbec prvních Komunitních Bedýnkách v dubnu 2009. Bylo inzerované jako „sur lie,“ a nejspíš mě nadchly (pro mě tehdy obtížně identifikovatelné) projevy téhle technologie. Plnost chuti, krémová hustota, odbouraná kyselina jablečná, spolu s krásně zvýrazněnou barvou vína. Navíc je dnešní víno samo důkazem o tom, jak delší školení na kvasničních kalech propůjčuje vínu dech na dlouhý běh časem – ročník 2009 je krásně živý a ve formě!

Víno má zlatožlutou plnou barvu a plnost ho charakterizuje ve všech ohledech. Vůně je svěže minerální, ovocná po zralém žlutém ovoci, lákavá a příjemná. V chuti suché se zkrocenou kyselinou, krémovost, žluté ovoce, spousta minerality a příjemně extraktivní. I když to etiketa neuvádí, zřejmě pochází z trati U akátového lesa z Pasohlávek.

Nejspíš je to jediné víno výrobce VSV, které za ty čtyři roky znám, protože mi vína velkých domácích výrobců na stole příliš často nekončí, ale kdyby podobný projev mělo víc domácích vín, byl bych ohledně perspektiv moravského vinařství zásadně optimističtější. Takhle by podle pana Skleničky měla vypadat budoucnost moravského vinařství – moderní, plnotučné víno, které je svěží a ve formě čtyři roky po sklizni. Ani Svatomartinské, ani žádné polosladké víno z přezrálých hroznů, ani moravská varianta Chardonnay, ale tradiční odrůda a „starobylé“ a neuspěchané sklepní zpracování. Výsledkem je dospělé, sebevědomé víno schopné nejen přežít, ale i vyzrávat několik roků. Ještě víc než ukázka potenciálu odrůdy je to pro mě velká radost a příklad moderního směřování moravského vinařství. Koupil jsem v MAKRO za 288 Kč.