Další obětí mé vánoční zvědavosti se stal tento Pinot Noir z burgundského Santenay. Nicolas Potel je nový, ale renomovaný burgundský negociant, tedy obchodník, který nevlastní vinice, ale nakupuje hrozny, z nich vyrábí víno a prodává je.
Jeho otec Gérard Potel, který zemřel nečekaně v roce 1997, vedl slavné vinařství Domaine de la Pousse d’Or ve Volnay. Vlastní negociantský dům založil Nicolas Potel v polovině 90-tých let, a nedávno do podniku majetkově vstoupil jiný podnik, Cottin Frères, což je dceřinná společnost velkého burgundského negocianta Labouré-Roi. Podle tiskových zpráv Potel využil peníze k nákupu několika vinařsví, což by mělo snížit jeho závislost na externích pěstitelích a dát mu větší kontrolu nad vinohradnickou částí celého byznysu. Podle informací výrobce kolísá výtěžnost u této vinice mezi 40 – 45 hl na hektar. Horní obrázek z vendanges jsem si vypůjčil bez dovolení z webu Společnosti pro dějiny Cheilly, myslím, že po cestě vlevo se jezdí z Maranges přes kopec na obzoru do Santenay, a slibuju, že až tudy pojedu příště, zastavím, vyfotím, a nahradím vypůjčenou fotku vlastním obrázkem. Ale ty barvy bych v květnu ani v červnu asi netrefil :o)
O tři měsíce později plním slib, zastavuju a fotím – ale raději tady nechám obě fotky, aby byl vidět rozdíl barev. Moje fotka je z prvních dnů května 2008, horní je ze sklizně, takže z nejspíš z přelomu srpna a září…
Tolik teorie. Víno jsem koupil ze zvědavosti na známé jméno a protože jsem pár vín ze Santenay už pil, možná budu moci srovnávat…
Ambaláž je tradiční burgundská, typická burgundská láhev a černobílá etiketa s elegantním scriptem. Barva vína je světlá, zvláštní třešňovo-cihlová. Světlý okraj vína ve sklence naznačuje mládí vína, i když jsem si myslel, že už je staré tak akorát. Jemně ovocná vůně, švestky a višně.
Víno zpočátku trochu drhne na jazyku a v chuti vystupují kyseliny, až nepříjemně. Má překvapivě mnoho hrubých tříslovin a zbytek chuti překrývají kyseliny – buď tam nějaká chuť chybí, jak poznamenala paní Skleničková, nebo tam naopak jedna přebývá, ta kyselá. Po čtyřech hodinách od otevření se víno proměňuje, otvírá se a z prvotní dominance tříslovin zůstává jen pikantní štiplavost, kyseliny jsou mírné a hladké. Konečně pěkné víno! Jen je nutné nechat ho před pitím 4 hodiny vydýchat…
Sprcha přišla, když jsem se právě teď podíval na cenu – zaplatil jsem za víno ve vinotéce v Nuits 19,50 €, což sice odpovídá burgundskému Premier Cru od renomovaného výrobce, ale neodpovídá tomu, co jsem našel v láhvi. Už jsem pil podstatně lepší Clos Rousseau od Marca Boutheneta za poloviční cenu a od vína za dvacku jsem očekával něco jako nirvánu, takže příště raději ukrotím své snobské choutky a budu šetřit. Ještě mám v chladničce dvě láhve Bourgogne AOC 2005 od Potela, tak uvidíme… ale bez výmluv, tohle nebylo víno za které bych dal 20 € podruhé.
Příště: Ovce k snídani a nová anketa.
