Světle žlutá citronová barva připomíná mladý ryzlink, některé vlastnostii chuti taky, ale o tom až dále. Vůně je hodně komplexní, obsahuje travnatost, citrónovou ovocnost, mineralitu i kořenitost. Hodně jemně i muškátový tón, asi jako se někdy objeví v millerce. V chuti ještě začíná drobnou perličkou, pokračuje až ryzlinkovou kyselinou a tóny grepové hořkosti, jaká se někdy taky projevuje u ryzlinků. Úplně suché, s překvapivou stavbou chutí, ale bezvadně pitelné. Druhý den se v chuti rozvíjí vyzrálý ovocný tón připomínající nejvíc hrušky. Poprvé jsem ho vyzkoušel jen s pizzou, ale název odrůdy – Pecorino – naznačuje párování s ovčím sýrem. Pozdě večer jsem z ledničky vydoloval zbytek toskánského ovčího sýra a jeho hořkost skutečně ladila s kyselinou i hořčinkou v závěru vína.

Další víno z organického hospodaření a z autochtonní odrůdy, které je bezvadně technicky provedené a naprosto moderní. Podle zadní etikety je vinice vysazená v roce 1999, takže ještě mladá vinice. Podle koncentrovanosti a jemnosti chuti bych zase hádal na delší ležení na kvasnicích (nebo je Pecorino hodně výrazná odrůda :o) Výrobce ho doporučuje k jídlům z ryb (ryzlinkové charakteristiky to potvrzují) a k zeleninovým jídlům (nevyzkoušeno). Obsah alkoholu (13,5%) při pití neruší, i když se zdá být trochu vysoký. Právě mě napadll název příští možné Komunitní Bedýnky – Itálie neznámá?