Pravidla zavedených apelačních (denominačních) systémů ve Francii a Itálii obsahují tolik záludností, že jsou v(d)ěčným tématem sporů. Nakonec sice rozhoduje volba konzumenta, ale čím je chuť vína lepší, tím větší je i zájem o informace a tím je i případný spor o pravidla pravděpodobnější. Někdy je to nepřehledné a už jsem si dal za úkol zeptat se při případné příští cestě do Itálie několika konkrétních vinařů, jestli některým vínům nesnížili klasifikaci z D.O.C. na IGT záměrně, aby se líp prodávalo. Asi se to neděje v Barolu nebo v Montalcinu, ale nezní vám například Pergolaia 2007 IGT Toscana líp než Pergolaia 2007 Montescudaio D.O.C.? Nebo za to fakt můžou tři procenta Cabernetu Sauvignon???

V červnu 2006 jsem byl na dovolené v Alsasku. Vracel jsem se z návštěvy Eguisheimu a sjel k budově pfaffenheimského vinařského družstva Cave de Pfaffenheim. Pamatuju si, že jsem ochutnal tři nebo čtyři Grand Cru ryzlinky, ale žádný z nich mě nedostal, nadšení vypadá jinak! Řekll jsem si o vzorek muškátu 2003 z Goldertu a koupil karton, i přes velké pochybnosti o deklaraci Grand Cru. Měl jsem za to, že alsaský muškát nepatří mezi odrůdy, které smí nést označení Grand Cru. Kupoval jsem ho s podezřením na drobný podvod a s obavou, že budu jediným českým majitelem Grand Cru muškátu. Ale ochutnávka rozhodla, nehledě na posměch. Hned po příjezdu do penzionu jsem zalistoval v Guide Hatchette a našel, že na dvou alsaských Grand Cru se smí pěstovat muškát, Goldert byl jeden z nich. Později jsem četl debaty o tom, že omezení Grand Cru statutu na ryzlink, tramín, Pinot Gris a muškát nemá oporu v zákoně a technicky vzato smí všechny alsaské odrůdy nést označení Grand Cru, ale myslím, že se tak přesto označují podle místního zvyku jen čtyři „velké“ odrůdy.

Víno vůbec nekoresponduje s mými vzpomínkami, pamatuju si husté víno s výrazným zbytkovým cukrem. Po skoro šesti letech má světlou zlatožlutou barvu, krásně čirou. Jemnou muškátovou vůni s bylinkama a bezem. Chuť je hodně suchá, uhlazená, klidná. Po devíti letech je kyselina hodně mírná, v chuti je tón přezrálého ovoce a (pří)jemná hořčinka, delší dochuť jako vzpomínka na prázdniny.