Napřed samochvála: nejenže jsem tady naposledy chválil RM 07 VzH z Patrie Kobylí, nevěda, že už sklidilo medaile jinde… ale do Komunitních Bedýnek jsem pýthicky prozíravě nominoval Muller Thurgau 2008 zemské ze Školního statku Mělník, které minulou neděli 25. dubna dostalo zlatou medaili na mělnickém Winefestu! Zdá se, že mám v poslední době nehoráznou kliku, no ne?
Čarodějnice jsem oslavil s rakouským veltlínem, Weinviertel 2008 DAC od poysdorfského vinařství Weingut Hauser. Kupuju ho už třetí sezónu a už jsem tady komentoval, že letos poprvé jsem malinko nejistý – při poklidném domácím pití mi přijde obyčejnější, než v předchozích letech. Je jaksi zakulacenější, klidnější, než bych čekal od mladého veltlínu. Nic mu nechybí, jsou tam citrusy, tráva i pepř, ale je to všechno klidnější a jakoby starší a usedlejší, než jsem očekával. Před dvěma roky jsem koupil už v únoru dva kartony a sledoval celé léto, jak tenhle veltlín rychle stárne.
Hned mě napadl příklad s cikánskýma holkama, které jsou krásné zamlada a potom ta krása jaksi vyvane, ale to není přesná analogie. Některá vína jsou prostě krásná mladá a stárnutím žádnou novou kvalitu nezískají, jen ztrácejí. Jako mladé Chablis, svěží a naperlené – když ho nevypijete do druhých vánoc po sklizni, objevíte v chuti oxidativní tóny (tráva), které zničí mladickou svěžest, ale nic nového za ně nedostanete. Kdyby všichni dosavadní diskutující Bedýnkáři nevychválili Ryzlink rýnský 2003 PS ze Školního statku Mělník, byl bych v pokušení přidat ho sem jako příklad toho, co jsem právě napsal o Chablis. Pokaždé se u podobných vín ptám: přináší zralost (kromě vyvanutí počáteční svěžesti) nějakou novou kvalitu? A většinou si odpovídám, že ne.
Podobně to mám s domácími roséčky. Proseděl jsem několik dubnových večerů v Domě vína U Závoje a ochutnal tam mimo jiné i svoje zamilované víno, Zweigeltrebe rosé 2007 kabinet z Vinařství rodiny Špalkovy. Letos už bylo k nepoznání utahané, nudné víno, které dávno nemělo být na světě. (Letos se Zweigel rosé 2008 od Špalků bohužel neobjeví, jen roséčko z Rulandského modrého.) Jako bych neznal doporučení moravských vinařů: rosé se musí vypít do žní!
To se tak lehce mládí ztratí, proletí roky frajerský… V posledním dubnovém večeru mi kolem uší prolétali čarodějnice, netopýři i vzpomínky na maturitní otázky (aspoň myslím, že Francois Villon byl v maturitních otázkách. Na šestadvacet let staré pirátské nahrávce zpívá jeho text C&K Vocal, mladším čtenářům se omlouvám za tu nostalgii, původní text má možná pět set let 🙂 Je to o stárnoucích rebelech, ale mně to zní, jako by některé verše byly i o těch mladých vínech…
Připíjím na další krásný květen, a co se má vypít mladé, vypijte včas :o)