Jen pár fotek ze středeční putovní přehlídky Let’s drink Italy, která se konala 14. listopadu v hotelu Jalta. Podrobně jsem o tom psal pro Víno Revue, takže se tady omezím jen na pár fotek a poznámek. Byl to fofr, protože do čtyřhodinové volné degustace jsem vecpal dvě hodinové řízené. O Extra Vergine Olio di Oliva s Faustem Borellou jsem už psal tady, Masterclass čili řízenou degustaci třinácti italských vín vedl Luigi Buonanno, jinak „London Calling“ z Cernilliho webu Doctorwine.
O tomhle chlapíkovi jsem poprvé slyšel v červnu v italské Perugii. Když jsme s partou obchodníků a somíků jeli na letiště, ptali se mě Švéd a Fin, jestli znám nejlepšího pražského dovozce italských vín, Flemminga Laugesena. Když jsem řekl, že neznám, zatvářili se tak zklamaně, že jsem se okamžitě zastyděl. Za pět měsíců jsem ho konečně potkal v Jaltě. Barolo Serralunga 2008 (Giovanni Rosso) co drží v ruce je už příjemně pitelné, a má výborné Gavi Pisé Gavi 2010 (La Raia). Biodynamické víno po šesti měsících školení na jemných kvasničních kalech, precizně čisté a elegantní.
Cesare Coda Nunziante přivezl tři vína z toskánského vinařství Colognole. Chianti Rufina 2008 bylo dobrým příkladem toho, jak se i v podceňované apelaci dají vyrobit výborná vína. Líbil se mi i jejich „supertoskánec“ Le Lastre 2009 IGT (Sangiovese, Syrah a Merlot). Měl bych zmínit výborné Vermentino 2011 IGT bolgherského vinařství Sada, ale bohužel nemám dobrou fotku paní Tiziany Mazzetti.
Paní Antonella Amodio z vinařství La Fortezza, Kampánie. Měla dobré Aglianico a výborné, rafinovaně jednoduché bílé Taburno Falanghina del Sannio 2011 DOC.
Tak ještě aspoň Curzio Renaioli z vinařství Cantina Offida (Marche). Přivezl dvě zajímavá bílá vína z autochtonních odrůd Paserina a Pecorino. Jednoduchá vína na každodenní pití, připravená v nerezu, čistá a přístupná (chuťově i cenově :o) Už když jsem vezl Trebbiano a Pecorino do zářijových Komunitních Bedýnek, jásal jsem nad italským trendem prosazování vín, vyráběných ze starých zapomenutých a znovuobjevených odrůd. Už je to tady zase, na přehlídce bylo Pecorino (2x), Paserina, Falanghina. Hurá!
Na jedné straně by mnozí italští vinaři chtěli zopakovat úspěch Sassicaii (a Bolgheri vůbec) a vysazují Cabernet Sauvignon a Cabernet Franc, Merlot a Syrah. Jiní nemají k dispozici „bordeauxské“ půdní složení a podnebí a vyhraňují se proti tomu přesně naopak, renesancí starých tradičních odrůd. Dokonce i několik toskánských vín z odrůdy Sangiovese jakoby potvrzovalo ústup robustních přeextrahovaných vín a nástup jemnějších a elegantnějších verzí Sangiovese. V italském vinařství se toho hodně děje, někdo jiný by mohl najít a popsat i jiné trendy podle vlastního pohledu. Stojí to za poznávání, pijme Itálii!