Klasická lahev. Příjemná, jakoby „na koleně“ vyrobená etiketa sugeruje dojem malého vinařství, a citovaný nápis, „Imbottigliato dal viticoltore Pietro Majnoni“ to korunuje. Ten text je až úplně dole, ukázka toho, jak mají Italové zažitý marketing: taky vždycky vysvětluju zákazníkům, že poslední slova z reklamního textu jsou důležitá, protože si je zákazník přečte nakonec a můžou ovlivnit jeho rozhodnutí. „Lahvováno vinohradníkem Pietro Majnoni“ mi říká, že jde o starou dobrou ruční práci, jakoby Pietro stál u linky a sám víno lahvoval. Co vám asi řekne na jiné lahvi stejně umístěný nápis „Selected by Tesco„?

Majnoni Guicciardini je menší vinařství ve Vico d’Elsa, poblíž Florencie, které hospodaří na dvaceti hektarech vinic. (Patří k němu i olivové háje a 45 hektarů lesa, včetně patnácti hektarů vysazených nově po roce 1998.) Hrozny Sangiovese a Colorina pocházejí z organického zemědělství, víno má 14,5% alkoholu. Ve skleničce se tváří jako Chianti, (temná rudá barva s čajovým odstínem), voní jako Chianti (vábná lesní směs s převahou ostružin, jemná vůně) a chutná jako mladé Chianti (naneštěstí se spoustou tříslovin). Třísloviny ze sudu zatím prohrávají boj s tříslovinami z hroznů (a nejspíš i z třapin), víno je nabušené extraktem. Dávám ho odstát do karafy a nadávám si, že jsem podlehl lákání etikety a otevřel ho příliš mladé. Třísloviny spolu s vyšším alkoholem vysušují pusu a naznačují, že jsem měl ještě rok nebo dva počkat. Ale když si zkusím představit víno bez nich, docela se těším.

Za tři hodiny v karafě třísloviny ustoupily, ale stále jsou znát na celkovém dojmu, který svírá pusu a dělá dojem přílišné vyprahlosti a vysušenosti. Horký a kořeněný závěr, středně dlouhé. Vyprahlost k Sangiovese patří, ale dlouho jsem jí nemohl přijít na chuť, dokud jsem si vloni pořádně nevšiml hlubokých, centimetr i víc širokých trhlin v půdě pod nohama na zemi vyprahlé slunečním žárem. Spadnout mi do té škvíry propiska, už bych ji nevykopal. Naše průvodkyně nás poučila, že denominační pravidla pro Chianti Classico zakazují zavlažovat vinice. Od té doby si spojuju vyprahlost Sangiovese s cestovatelskými zážitky a možná tomu líp rozumím, nebo mi to aspoň líp chutná :o)