K otevřené lahvi jsem si otevřel i čtyři roky starý blog a na starých fotkách vidím, že dnešní klaret má hodně bledou barvu. Změnila se i etiketa a celkově to na mě působí jako ústup ze slávy – Vinařství rodiny Špalkovy mi zní prostě líp než „Špalek“ a přestože s oblibou opakuju „nepijeme barvu“ tak lahev rosé z Zweiglu vypadala impozantněji. Pro jistotu jsem zapátral v encyklopedii na Ovíně.cz po vysvětlení pojmu klaret, ale nic zvláštního jsem nenašel – víno vyrobené rychlým lisováním hroznů bez nakvášení rmutu – tedy jen trochu širší výklad pojmu rosé. Ve skleničce se ale loňský klaret starému rosé vůbec nepodobá.
Ve zmiňované slepé degustaci jsme měli především určit původ vína (bylo dané, že je to buď Francie nebo ČR). Rosé 2006 mělo krásnou kyselinu (a taky drobnou perličku na jazyku), díky které jsem Francii okamžitě škrtnul. O čtyři roky mladší kyselý ročník 2010 má kyselinu naopak zkrocenou, s Francií si to asi nespletete, ale stejně… Ve vůni zprvu zavoní kvasnice, teprve po chvíli se objeví vůně typické pro odrůdu, hlavně třešně. Kromě příliš zkrocených třešňovorybízových kyselin bych si ještě postěžoval na to, že víno je prokvašené příliš dosucha – matně si vzpomínám, že rosé z Zweiglu sluší pár gramů zbytkového cukru, který nejspíš stojí i za drobným perlením v nástupu chuti, ale tohle víno je jakoby vyžehlené a nic z toho nemá (ani cukr, ani perlení). Technicky dokonalé a elegantní ano, ale pro mě málo vzrušivé, málo originální. Na webu vidím, že už dostalo zlatou medaili na soutěži Prague Wine Trophy časopisu Víno Revue, ale aťsi – elegantní a technicky dokonalé rosé to je, ale na starou dobrou nulašestku nemá.