Si tady večer sedim na zahradě ve vlahém večerním vzduchu, na klávesnici skoro nevidím, snažím se nevylít skleničky po pravé ruce… jen to moře za barákem chybí, a kuju pikle, jen tak si kuju. Nejspíš z toho nic nebude, dnešní víno (Auxey-Duresses 1er Cru Le Val 2003) je vypito a já si jen dávám hlt koňaku před spaním, psát se mi nechce… Nechystám se zakufrovat do neznáma jako Matesola, nechystám se vylézt do nejvyššího patra indické filosofie (nejlépe s kufříkem sedmi lahví DRC 🙂 a odkopnout za sebou žebřík, i když mě to vždycky lákalo…

Tak si aspoň vyměňuju postřehy s několika dobrovolníky, kteří se odvážně přihlásili na Košt ze Skleničky a já s úžasem zjišťuju, že někteří mají z ohlášených vín zbytečný respekt, tak ho rozptyluju poukazem na to, že jako poslední (tedy nejlepší) víno v bílých i červených chystám domácí vzorky… ale ten červený ještě nemám doma, ještě nevím, jestli ho dostanu. A to mi včera u piva kamarád z dětství pochválil blog za to, že se držím při zemi a popisuju vína, která si i obyčejný pracující smrtelník může dopřát, a neulítávám na drahých snobských vínech… no já bych rád ulítával, ale mám doma jen tři kousky a ostýchám se je vypít…

Tak se honem přihlaste na Košt ze Skleničky, nové dobrovolníky bereme jen do soboty, jestli se nás nesejde dost, začnu psát blog o fotbale nebo o jehněčích hlavách, ještě nevím… ten o fotbale včera napadl moji ženu, a to by byla fakt bomba, jen doufám, že to není to, na čem už měsíc maká Matesola…