Horňácké kosení, 21. června 2008

Sobota 21. června byla náročná. Vyjel jsem na Otevřené sklepy v Novém Poddvorově, ale chtěl jsem stihnout i Horňácké kosení od šesti ráno v Malé Vrbce. Naštěstí to byla nejkratší noc a nejdelší den v roce, takže jsem stihl v půl šesté ráno fotit nádhernou krajinu s vinicemi na Krásné hoře u Starého Poddvorova i v půl sedmé sraz sekáčů v Malé Vrbce.

Horňácko je zapomenutý kopcovitý kout Moravy s devíti vesnicemi, až u slovenských hranic. Obsahuje nadprůměrnou koncentraci folklóru, na jednoho obyvatele připadá asi 100 zachovalých lidových písní. Samozřejmě by nebylo možné si tolik písní zapamatovat a šířit je jen ústním podáním, ale Horňáci zredukovali počet melodií asi na osm – jednu pomalou, jednu rychlou a asi pět až šest ve středním tempu (sedlácké). Etnografové to vysvětlují tak, že v lidové písni nejsou text a melodie pevně svázány a je možné „přesadit“ text na jinou melodii. Sám jsem to využil, když jsem chtěl jednou při Slováckém roku v pět ráno na kyjovském náměstí trumfnout Břetislava Rychlíka ve znalosti nekonečné písně „Ej, čo som to porobil na detvanskom moste“ a povypůjčoval jsem si všechny možné slovenské zbojnické texty, jejichž počet slabik vyhovoval nápěvu. Pan režisér nad mým výběrem písní vrtěl hlavou, ale nakonec stejně znal asi o šedesát slok víc, než já…
Jednou z devíti metropolí Horňácka je Malá Vrbka. Jak uvádí Necyklopedie, ze které pochází i horní mapka Malé Vrbky, celá obec se dělí na tři části: Horní Konec, Dolní Konec a Hnilý Kút. Obyvatelé mluví malanštinou, jejíž zvláštností je nepoužívání hlásky „ř.“ Dodávám, že ani „l“ se běžně nevyslovuje, což může zmást turisty, kteří přijedou na Kosení louky – horňáci to vyslovují „kosení úky.“ Horňácké kosení úky se letos konalo už podeváté.
Sraz účastníků byl už v šest ráno na Malanském náměstí, do sedmi hodin většina účastníků snídala u místního hypermarketu „Smíšené zboží“ a klábosila, pilo se pálené.
Přestože zde raději píšu o víně, sekáči většinou v časném ránu odmítali pít víno, a pálené se ukázalo být jako náhrada snídaně vhodnější než víno. Myslím, že na Horňácku se víno ani nepěstuje, vinorodá Morava se dostane Horňácku nejblíž v Blatnici pod Sv. Antonínkem a ve Strážnici. Mnoho horňáckých písní opěvuje víno, ale s opravdovým nadšením se v písních vzývá pá(u)ené. „Vínečko, pálené, borovička,/ je v tebe voděnky polovička,“ je zpívaná technologická norma. Miluju tuhle píseň: „Pila jsem pálené, pila jsem růž,/ lezla jsem na půdu, byl tam Matúš./ Potrkal mňa jedním rohem,/ a potom odešel, nedal sbohem.“ Ve včerejším kvízu jsem nechal hádat, co znamená terminus technicus vinná tercie, ale na Horňácku by bylo namístě mluvit o borovičkové kvartě nebo slivovicové kvintě :o) Ale zpět od teorie k horňáckému kosení v sobotu ráno v Ma(u)é Vrbce:
Někteří přijížděli koňskou bryčkou, někteří přišli pěšky.
Někteří zvolili horňáckou MHD.
V sedm hodin zahrála muzika Petra Galečky z Lipova, projev přednesl starosta, místostarosta a pan rídící František Okénka, ten co nazpíval báječné album s muzikou Martina Hrbáče (vydal Gnosis a snažně prosím kamaráda, kterému jsem ho půjčil a zapomněl, ať se přizná a CD vrátí!).
Potom se všichni účastníci a hosté vydali pochodem do stráně nad horňáckým akvaparkem pokosit orchidejovou Vojšickou louku.
V dusném ránu se pochod jako zázrakem obešel bez zranění, přestože kosy nesené na rameni každou chvíli zvonily.
Potom sekáči nabrousili kosy,
na stráni opět zahrála muzika, pilo se pálené a krojovaná družstva s kosami, reprezentující sousední horňácké obce, vyrazila kosit.
Samozřejmě jim přitom hrála muzika a pilo se pálené a zpívalo se, tak není divu, že po deváté, kdy jsem se sbíral k odjezdu do Nového Poddvorova (Otevřené sklepy) bylo pokoseno sotva tolik, aby se postavily tři nebo čtyři stany.
Přesto hodnotím celý podnik vysoko: kosecké písně jsou zvláštní žánr a často je neuslyšíte. Už devátý ročník horňáckého kosení ukazuje, jak je možné, že si tak malá (a chudá) oblast uchovala tak bohatý folklór. Když jsem se rozhlížel po stráni, kde se kosilo, vypadalo to, že se tam ráno sjela polovina Horňáků – nás turisty nepočítám. Příště se snad už dostanu k Otevřeným sklepům v Novém Poddvorově.
Mezitím si zkuste ve včerejším kvízu tipnout, co je to vinná tercie.