Před dvěma týdny jsem
tady psal o zavrženém nápadu na Komunitní Bedýnku složenou ze samých Sauvignonů. Jel jsem do Žernosek pro jeden Sauvignon, cestou zpátky jsem se stavil v roudnické vinotéce a nový nápad byl na světě:
bedýnka jen z českých vín. Tentokrát tím myslím českých, ne moravských.
To se taky dá pít? zeptal se mě provokativně jeden dovozce vína, když jsem se mu s nápadem svěřil. Mně se to pilo docela dobře, a to nemám vinařské Čechy nijak zvlášť zmapované. Citovaný dotaz ale vybízí k úvahám o pověsti (image) českých vín. Co jim chybí?
Především v Čechách chybí velké víno. Že nejlepší Sauvignony na světě jsou ze Sancerre nebo Pouilly-Fumé a nejlepší šardonky z Montrachetu, na tom se shodnou milovníci vína na celém světě. Zatím ale nevím o žádném konkrétním víně z české vinařské oblasti, na kterém by se shodli domácí konzumenti. Na Moravě se už taková vína objevují – ví se, že na Pinoty je bořetický Stapleton-Springer, na barikovaná bílá (znojemský) Nejedlík a na vlašáky je na Pálavě Peřina. V české oblasti se traduje, že se tu daří rýňáku a Pinotu, ale přiznám se, že na to moc nevěřím: nevzpomínám si na žádný velkolepý příklad. Řadu slušných vín jsem pil, ale něco velkého, ikonického ještě ne. Za to kromě dobře pitelných ryzlinků i spoustu ryzlinků s kyselinou, která by mohla rituálně podřezávat krky a přezrálé Pinoty, které bůhvíproč postrádají pinotovou ovocitost.
Pro úplnost musím dodat, že Čechám k velikosti chybí především… velikost. „Česká vinařská oblast“ prostě nemůže konkurovat celému světu, protože má všehovšudy 640 hektarů vinic, zhruba o stovku míň než obec Velké Bílovice. Jen jsou ty vinice rozeseté od Kutné Hory přes Prahu a Mělník až k Žernosekám…
Čeští vinaři to mají těžší, protože konkurují mnohem zavedenějším značkám. Díky apelačnímu systému si s lahví Chianti kupujete nejen toskánské Sangiovese, ale i vzpomínky na italské slunce, zmrzliny a Florencii. Obyčejná burgundská šardonka má v sobě odlesk pověsti Montrachetu a už i Rakušani dokážou s veltlínem nebo Sauvignonem prodávat image ekologické země s historií habsburského mocnářství. Ve světě ovládaném značkami se líp prosazuje novozélandský Sauvignon nebo chilský Cabernet, protože se k nim váže pověst celého regionu. Dokonce i moravský Veltlín nebo vlašák jsou přitažlivější než česká millerka nebo Vavřinec.
Co proto tomu můžou postavit vinaři z Čech? Pokud jde o image, zatím asi jen podzimní mlhy a lezavé vlhko, současné inverzní počasí (psal jsem to ještě před slunečným víkendem :o). Jenže zrovna žernosecká millerka nebo Krausova Mělničina mi do současného mizerného počasí jdou docela dobře… Navíc je to blizoučko Prahy a Praha je největší trh s vínem v Čechách (včetně Moravy)! Jestli se o víno zajímáte a jste připraveni vyjet za ním padesát kilometrů od Prahy, máte slušnou šanci najít v Čechách dobré pití.
Takže jsem zpátky u image českých vín: millerka nebo Vavřinec prostě nejsou moc sexy :o) a pokud máte v sobě aspoň trochu snobismu (a kdo nemá, že ano?) tak vás tahle vína nebudou přitahovat. Jestli dokážete hodit snobismus za hlavu a nehledat ve víně, co tam není, tak si i v Čechách dokážete najít dobrá vína. Vybíral jsem jen podle svého gusta (bez ambicí udělat výběr toho nejlepšího) a nakonec jsem místo očekávaných (a hledaných) Pinotů našel výborné Svatovavřinecké a kromě ryzlinků i příjemnou millerku.
Vybral jsem (předběžně) šest vín z pěti vinařství. Tentokrát nebudu propagovat Bedýnku s tím, že jsou to vína za ceny ve vinařství – čeští vinaři si zatím neoblíbili slevy pro obchodníky (pokud je dávají, tak malé a bez přirážky bych bedýnku nedal dohromady), Žernoseky moc blízko nemám a benzín je drahý, takže se ceny budou vyšší, než přímo ve vinařství (ale nižší, než ve vinotéce na Národní třídě:). Nebudu rozepisovat cenu po jednotlivých vínech (protože ještě může dojít k výměně některých vín), ale celá bedýnka by měla stát 1.090 Kč, pro mimopražské ještě +190 Kč na poštovné.
Hlaste se rychle, abych to stihl distribuovat už 12. prosince. Pro Pražáky budou Bedýnky zase k vyzvednutí v žižkovské vinotéce Le Caveau, pro Brňáky zase připravím distribuční bod v Brně. Ostatní dostanou bedýnky Poštou, jen je možná poprosím o trpělivost a budu je posílat až po Novém roce, protože se obávám, že ztráty by v předvánočním balíkovém šílenství byly příliš velké.
U toskánských bedýnek se diskuse neobjevuje – účastníkům se zřejmě nechce analyzovat biodynamické Sangiovese nebo organicky pěstovanou směs CS a Merlotu. O to silnější by mohla být diskuse u šestice českých vín –
jak má chutnat millerka, rýňák, Pinot nebo vavřineček přece ví každý!