Čekal jsem, kdy se na to téma vrhne Pavouk, ale pořád nic. Já jsem o jídle ve fixinské restauraci U Žanety (Chez Jeanette) už psal tady. Letos jsem tam zatáhl i Pavoukovy (odkazovaný článek četli a tak se vůbec nebránili). Pavoukovi to pojali velkoryse – dali si každý jiné meníčko (v jednom kraloval kohout na víně, v druhém hovězí na víně), a dokonce se Pavouk rozmáchl a objednal láhev červeného. Já jsem byl původně proti, namítal jsem, že potom půjdeme na košt naproti přes ulici k Berthautovým, podpůrným argumentem bylo, že U Žanety za lahev obyčejné šestieurové burgundy dáme dvacku. Kupodivu ani tohle Pavouka neodradilo a došlo k zajímavému úkazu: první usrknutí z přinesené lahve ilustrovalo můj podpůrný argument, ale když jsme ho upili ke kohoutkovi nebo k hovězímu, víno nabobtnalo jako popkorn na pánvi, rozkvetlo a dostalo nové chutě. Jídlo ho vystřelilo o dvě třídy výš.

Ale to byl jen úvod, letošní červnový oběd ve Fixinu přenechám k literárnímu zpracování Pavoukovi a jen dodám, že jsem z nějakých poznámek v jídelním lístku nebo propagačních materiálech získal dojem, že restaurace s hotelem patří Berthautům (a nedávno jsem se dočetl, že jim určitě patří i vinotéka Le Caveau Napoleon o pár set metrů výš v téže ulici).

Při druhé návštěvě u Berthautů v roce 2006 se mi kamarádi posmívali, že kupuju levná vína : tisíc kilometrů od domova, to se chceš vláčet s kusovkama? (Spoluputovník kupoval Fixin Premier Cru, ale nakonec jsem na tom vydělal: když se nechtěl vláčet vlakem do Ženevy s nákladem lahví, Cotes-de-Nuits Villages 2003 od Berthautů mi nechal). Letos jsem si už přivezl jen Fixin AOC a Premier Cru, ale k tomu se člověk musí opravdu propracovat zkušenostmi. (Propít.)

Berthautové provozují třináctihektarové vinařství už v šesté generaci. Na webu zmiňují omezené hnojení a minimální zásahy do růstu révy, což mi zní podezřele, ale přičítám to špatnému překladu. 18 až 24 měsíců v barikových sudech, jen 20% nových sudů. Ochutnávky probíhají v příjemně starobyle zařízené komůrce, vinařství nabízí snad jen červená vína, jediné Bourgogne AOC a potom už jen Villages: Cote-de-Nuits Villages, Fixin a Gevrey-Chambertin.

Velmi tradiční etiketa. Promáčený plný korek, přetržený, ale šťastně vytažený díky zvýšenému pracovnímu úsilí (jak se říkávalo za Husáka). Pěkná světle rubínová barva se znaky nazrálosti, oranžovým okrajem. Velmi kultivovaná, jemná vůně. Fixin si předem představuju jako rurální, selské víno. Tohle je naopak zkrocené a elegantní. V chuti jsou stále svěží kyseliny, ale bez ostří, náznakem jemně třísloviny, ale jinak jen harmonie a elegance. Nedokážu vyzobnout žádné z očekávaných ovocí – švestky, višně, kdepak. Lesní směs s přídavkem lehkých tříslovin. Krásně uleželý ročník 2005.

Ve fixinských nepřehledných uličkách se špatně něco hledá, ale restaurace Chez Jeanette i vinařství Domaine Berthaut za trochu bloudění stojí.