Dvě toskánská červená koupená v Podere Casanova v Castel San Gimignano, v prodejně družstva asi dvacítky toskánských výrobců vesměs zaměřených na organické hospodaření.

Monty’s 2009 (13,5% alk.) inzeruje na etiketě certifikované hrozny v organickém režimu už od roku 1990 s dodatkem „vhodné pro vegany.“ Cuvée Sangiovese (70%) a Merlotu (30%). Záměrně jednoduchá ambaláž, laciný korek, ale víno je nezaměnitelně toskánské. Má rudou barvu s kávovým tónem, vůni lesních plodů a růží a lehce navinulou chuť zralého ovoce. Má pěknou kyselinu a i bez barikování příjemné třísloviny. Brzy po otevření mělo ještě sirovodíkový štych, který vzbuzoval podezření, ale po několika hodinách v otevřené lahvi už je zcela bez výhrad. Je to lehké suché víno, vhodné (myslím) jako společník k jídlu, podle mě nejen pro vegany – pro mě spláchlo pizzu s pancettou i se šunkou výborně. Nepřehání to s koncentrovaností ani s elegancí, je tak trochu rustico (v souladu se svojí etiketou) ale jistý půvab si nese.

Il Conventino 2003 (14 % alk.) je naopak sedm let staré víno, vyzrávané v dubovém sudu (částečně v bariku). Cuvée odrůd Sangiovese grosso, Canaiolo, Mammolo a Grechetto, taky se prezentuje jako produkt biologického zemědělství. Světle rudá barva je už přemožená kávovým odstínem a neomylně naznačuje vyšší stáří vína. Vůně je jemná a kořenitě štiplavá, jde do lesních plodů, najde se i kůže. V suché chuti jsou stále patrné třísloviny, ale kyselina už ustoupila. Je to bezvadně pitelné, ale vyrušuje mě dojem, že je víno už na sestupu, za vrcholem.

U obou vín jsem sice zaznamenal jisté výhrady, ale obě mají jednu velkou přednost: jasně přiznávají místo původu. Jsou zřetelně toskánská, odrůda Sangiovese i Toskánsko jako místo vzniku je v nich dobře poznat.