Zemský ráj to napohled! V horkém poledni pátého dne dovolené jsem před obědem otevřel lahev bílého 2008 od bolgherského vinaře Michele Satty. Ve stínu u stolu bylo příjemně teplo a já se nechal konejšit výhledem na bazén, špičky cypřišů ohýbané větrem a toskánské stráně v okolí. Je nás tu víc, takže mám příležitost ochutnat víc vín.

Loni jsem o červených vínech Michele Satty psal nedůvěřivé poznámky. Možná jsem je otvíral zbytečně mladá, ale měl jsem dojem, že cena stojí výš, než kolik vína nakonec dávají. Dnešní bílé stálo šest Euro v COOPu a je parádní: směs Trebbiana (70%) a Vermentina (30%) s typickou Sattovou etiketou. 13% alkoholu. Koupil jsem ho kvůli ceně, vlastně bych na bílé z Bolgheri nebyl moc zvědavý.

Víno má překvapivě plnou vyzrále citronovou barvu se zlatavým odstínem a po nalití do skleničky jemně perlí. Zrovna tak perlí na jazyku, ale ještě předtím medově zavoní, vůně prozrazuje pěknou vyzrálost a jde až do ryzlinkových lipově-medových tónů, objevuje se i vůně ananasu.  V chuti má pěknou kyselinu s tóny citrusů, vystřídají se tóny citronů v začátku chuti přes pomeranče v těle až po grapefruity v dochuti. Samozřejmě prokvašeno do sucha, ale s překvapivě plným tělem. Kořeněná dochuť zůstává viset na patře parádně dlouho.

Italská bílá bývají k vypití do konce roku následujícího po sklizni, tohle víno šlo zřejmě do prodeje s ročním zpožděním a očividně mu to pomohlo. Svěží, elegantní, ale přitom sympaticky tradičně udělaná směs dvou tradičních toskánských odrůd.