Až se zima zeptá, co jsem dělal v létě, řeknu jí: vybíral jsem víno do Skleničkových Komunitních Bedýnek!

V úterý ráno jsem si vyhlásil víkend. Zprávy o počasí sice hlásí, že babí léto potrvá do konce září, ale co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek! Udělal jsem několik telefonátů, domluvil si několik schůzek, naházel do auta trička, ponožky a ještě pár věcí, podojil jsem bankomat a vyrazil na D1. Sjel jsem z ní až v Hustopečích, za dva dny natočil přes 800 kilometrů a na fotbal jsem se koukal v Šatově. První fotka je z vinic u Velkých Pavlovic.

V Bořeticích se už sbírá Modrý Portugal a spřádají se plány na nová vína. Pitelná. S menším obsahem alkoholu. Zastihl jsem Jaroslava Springera zrovna když odebíral z Portugalu samotok. Dokonce jsem dostal ochutnat moštu.

Přestože jsem v pondělí ráno hlásil, že chci koupit jen dvě lahve jednoho předem vybraného vína a navíc jsem se přiznal k autorství reportu o nepovedeném koštu v Míšeňské (tady), dostalo se mi podrobné průřezové ochutnávky produkce vinařství, kterou kazila jen moje nervozita nad tím, že kvůli řidičáku musím vyplivovat a že jsem měl už být na cestě k poddvorovským Sůkalům.

Dvě vína jsem fakt vyplivovat nedokázal: jedno z nich je na obrázku. Pinot Noir 2007, stoprocentně barikovaný. V ceníku tady je za nekřesťanských 1499 Kč, ale asi za to stojí. Takovou Rulandu modrou jsem v Česku ještě nepil, je úžasná. Vypadá to šíleně, ale asi si ji koupím :o) přestože moje indiánské jméno je Strašnej Šetřil. To druhé úžasné víno, které mě dostalo, zatím neprozradím. Sice není z té nejlevnější řady vín na každodenní pití, ale přesto bude v příštím kole Komunitních Bedýnek. Těšte se, přihlašujte se, budete zírat a ani vás to nezruinuje – slibuju!

Z poddvorovské zastávky nemám žádné fotky (ale zato jedno strašně dobré víno do bedýnek), z večerní ochutnávky mám fotku zbrusu nové vinařské mašinky. K červeným patří hovězí. Víno jsme vybrali, ale ve středu jsem si troufl za volant až k poledni.

Slíbil jsem neprozrazovat předem seznam šesti vín v Bedýnce, tak jen malou foto-nápovědu. Jel jsem si pro víno, na které jsem náhodou narazil o prázdninách na jednom veřejném koštu, ale dostal jsem s sebou navíc na ochutnání i láhev Rulandského bílého zemského, sbíraného při 27^o cukernatosti. Takže nikdo nic nemá míti za definitivní… ještě se to všechno může změnit, až ochutnám to Rulandské bílé.

V Polešovicích jsem měl překvapivý zážitek. Ukradl jsem karlátku. Napřed jednu, pak druhou, potom plnou hrst. Úplně jsem zapomněl, jak dobrá mohou být. Asi jsem to jako dítě věděl. Jako kluci jsme totiž nikdy nejedli kupované třešně nebo švestky, ty jsme si přece trhali sami. Asi proto jsem byl tak překvapený, protože čerstvé chutnají úplně jinak než ty z obchodu. Švestky letos rostou jakoby v hroznech 🙂