Ještě jednou se ohlížím za víkendovými degustacemi v Perugii. Sice v tom mám trochu zmatek, Giovanni Dubini za orvietské vinařství Palazzone a Alessandro Meniconi za umbrijské vinařství Perticaia mi nalévali vína střídavě, ale doufám, že s pomocí jejich tiskovin svoje poznámky rozpletu správně.

V zásadě mě zkušenosti z předchozích italských návštěv vedly k podceňování bílých vín. Italská bílá bývala jednoduchá a nevýrazná, dobrá k spláchnutí sýra nebo šunky, a hlavně se to nesmělo nepřehánět s archivací – do příštích švestek nanejvýš. Zpozorněl jsem při některých Vernacciích a definitivně mě probralo Trebbiano Spoletino 2011 z vinařství Perticaia (Montefalco, Umbria). Připravované v nerezu s řízenou teplotou, ale lisují se celé hrozny a nějaký čas se mošt maceruje na slupkách. Následně si víno poleží 6 měsíců na kvasnicích. Tahle kombinace mu dodává krásnou barvu, intenzivní vůni květin a ovoce, v chuti je výrazně ovocné, minerální, kořenité a velmi příjemné. Středně plné a evidentně schopné archivace. Trebbiano Spoletino je lokální mutace rozšířené italské odrůdy Trebbiano, která se snad 300 let vyvíjela odděleně od Trebbiana. Takže autochtonní odrůda a pokus o řemeslně poctivě udělané víno, ale na rozdíl od mnoha jiných podobných nedotažených pokusů jsou všechna aromata a chutě krásně čisté.

Následně jsme si dali s Giovannim Dubinim (na horním obrázku) víno Terre Vineate 2011, Orvieto Classico z vinařství Palazzone. Je to směs všech bílých odrůd, které pěstují, takže Procanico 50%, Grechetto 30%, Verdello, Drupeggio, Malvasia dohromady 20%. Podle mého soudu při koštu (i podle ceníku, který teď už mám) je to pěkné spotřební víno, ne úplně banální, ale asi ne příliš ambiciózní nebo dlouhověké.

Něco jiného bylo Campo del Guardiano 2010, Orvieto Classico. Orvieto znám jako průmyslové lehké víno, ale tohle je něco docela jiného. Hrozny z jediné vinice, odrůdové složení podobné jako u předchozího Terre Vineate, ale sklizeň redukovaná na 40 hl z hektaru. Školené 8 měsíců na kvasnicích a další rok v lahvi. Další řemeslně poctivě (až precizně, líbila se mi čistá ovocná aromata a jaksi podstatná tělnatost) vyrobené víno z autochtonních odrůd, vypulírované a čisté.

Projeli jsme i několik červených. Nejvíc mě zaujalo Montefalco Sagrantino 2006 DOCG (Perticaia, 100% Sagrantino, a když koukám do ceníku, tak není divu, že mě zaujalo!). Červené víno temné barvy, sice filtrované, ale skutečně neprůhledné. Sklízí se až v polovině října, aspoň tři týdny se maceruje. Připravované v dubových sudech (barrique i větší sudy), s intenzivní fialkovou vůní a složitější strukturovanou chutí.

Co plánuješ do příštích Komunitních Bedýnek? ptal se mě před dvěma týdny Daniel Brož z Le Caveau. Nemám tušení, řekl jsem mu popravdě. Po perugijském víkendu mám spoustu tipů :o) uvidíme, jestli některý vyjde.