Po středeční degustaci alsaských bedýnek v žižkovské vinotéce Le Caveau si užívám čtvrteční večerní chill-out na zahradě s Frankovkou 2009 od kamaráda od Hustopeč(í?). Je to tak akorát čistá jako Frankovka filtrovaná stáčením z kalů, ve vůni je zřetelná odrůdová kořenitost a v chuti je to lehké, děsně dobře se to pije a po včerejším večeru doufám, že to nemá žádný alkohol (naordinoval jsem si večer bez vína, ale domácí Frankovka od malovinaře to snad ani nemůže porušit :o) O degustaci jen stručně, protože jsem ji pořádal sám.

Začátek v Le Caveau obstaral alsaský Crémant a Pinot Noir, o kterém jsem tady nedávno psal. Přijetí bylo rozporné, někomu se Pinot líbíl a někomu ne, ale všichni účastníci byli asi nastavení na bílou smršť alsaských odrůd. Ta přišla až po chvíli vyplněné dvěma víny od hostitele Daniela Brože z Le Caveau. Strašná zrada (jak by řekl pirát z Macha a Šebestové), průmyslová šardonka z Languedocu prodávaná pod 120 Kč – nebyla špatná, ale nikdo jsme si netroufli ji zařadit. Chablis 2011 Fleur d’Accacia od Lamblina už bylo jasnější a čitelnější.

Dal jsem další Chardonnay (Crémant), ale přijetí bylo taky rozporné, bohužel nejvíc se líbilo mně. Po Sylvánu a Pinotu Blanc z Komunitních Bedýnek jsme šli do velkých odrůd. Z trojboje alsaských Grand Cru ryzlinků (Osterberg 2010, Rosacker 2010 a Schoenenbourg 2009) vyšel vítězně ten nejsladčí, Schoenenbourg. Jako polehčující okolnost uvádím starší ročník… Ač přímo z lahve, byl znatelně nazrálejší a příjemnější než předchozí nuladesítky z karafy.

Pinot Gris 2010 Muehlforst a Grand Cru Rosacker byly jasná záležitost. Hrozinková chuť a výrazná mineralita Rosackeru se nedá porazit. Totéž po chvíli s Gewurtztraminerem 2010 Muehlforst a Rosacker. Tramín z Rosackeru je ještě nevyzrálý, nezjemnělý, maskulinní a drsný, ale vysokou koncentrací včetně 44 gramů zbytkového cukru tak přitažlivý, že ho snad skousli i všichni, kdo přísahali na suchá vína.

Na závěr jsme dali Riesling 2009 Vendanges Tardives, taky z Hunawihru. Po dvou letech už krásně zaoblené, hladké víno. Už ani nevnímáte vyšší zbytkový cukr (jen 56 gr/litr), pijete ho znovu a znovu jen abyste si užili té vytříbenosti a jemnosti. Daniel Brož nám po skončení degustace nabídl kus čerstvého Roquefortu jako doplněk k tomuhle vínu, a odhadl to přesně!

Největší radosti a úspěchy? Jeden z účastníků, kterého vídám v seznamech Bedýnkářů znovu a znovu už třetí rok, mi vysvětlil, že před třemi roky dostal roční předplatné bedýnek jako vánoční dárek od syna. Dnes už si Bedýnky objednává sám :o) Jiný mimopražský návštěvník po skončení degustace poznamenal, že podle zápisků na blogu navštívil několik vinařství v Itálii. Dlouho jsme si byli navzájem jen anonymními nicky na webu, teď už známe i obličeje :o) a jak říkal ten rabín ve vlaku z Karlsbadu do Varšavy, vidějí? Už to začíná fungovat!

P.S. úplně jsem zapomněl fotit, takže dnes dávám jen staré, ilustrativní obrázky. Kdo to chcete vidět, musíte příště přijít taky!