Dnes o třech vínech z náhodného nákupu z italského supermarketu Grazie, o kterém už jsem tady psal. Krabici šesti vín mi dovezli (mimo Prahu) domů zadarmo, některá z těch šesti můžu doporučit.

Odrůdu Malvasia bych čekal na italském severu a ne v Apulii (Puglia). Jednoduchá ambaláž ukazuje na supermarketové víno. Zadní etiketa doporučuje víno k rybím pokrmům, já jsem ho otevřel na zahradě ke grilovaným kuřecím prsům a hodilo se taky. Pěkně čirá a plná žlutá barva, neutrální vůně s tóny broskví a melounu. V chuti je překvapivě svěží až křupavá kyselina (kterou bych laicky nečekal u vína z italského jihu), plnější tělo a pěkný kořenitý závěr. 13% alkoholu, neruší, nejspíš má maličký zbytkový cukr, protože působí tělnatě a nasládle. Poměrně elegantní, středně dlouhé. Jednoduché víno z velkovýroby, ale na letní zahradu bez výhrad. Za 119 Kč v zásilkovém supermarketu Grazie dobrá koupě.

Orlando je podle dovozce „zralé, ryzí, upřímné, nefalšované,“ ale otrlého konzumenta ani takováhle charakteristika nemůže odradit! Robustní lahev Nera 100 naopak naznačuje, že vinařství považuje tohle víno za hodné zvýšené pozornosti. Jinak mají obě vína klasickou italskou ambaláž s moderním designem etikety. Barvu mají obě vína prakticky stejnou, jestli je Nero 100 o čtvrt odstínu světlejší, tak jen na hranici rozlišitelnosti. Obě jsou temně rudé s třešňovým odstínem. Orlando voní po lesních plodech, dražší Nero 100 má cherry vůni s třešněmi a višněmi, navíc ostružiny, vše překryté skořicí nebo jiným kořením. Orlando chutná po lesních plodech, nekomplikovaně a jednoduše, jako víno vyzrálé v nerezu. Charakteristika „ryzí, upřímné a nefalšované“ má zřejmě ukazovat na jednoduchost a přímočarost (v tomto případě příjemnou) a ne na nějaké podivínství, jak jsem se původně obával. Nero 100 se v chuti projevuje příjemně přezrálými ostružinami a višněmi, jemnou kyselinou a vrstvami koření, asi zase skořice a vanilky, a přiznává dubový sud. Višňové dřevo! Nenáročné pití k jídlu na letní zahradě za příjemnou cenu.