Už jsem za poslední měsíc věnoval poddvorovským otevřeným sklepům tři zmínky, takže ta čtvrtá je povinná. Ještě než začnu o sobotních Otevřených sklepech, musím se zmínit o nové poddvorovské atrakci. Na kopci za Novým Poddvorovem vyrostla třicetimetrová rozhledna. Vylezli jsme na ni v neděli. Bylo zataženo, ale výstup byl zážitek. Pobíhali jsme po větrné plošině a radovali se z vichru i ztráty závratí.

V sobotním odpoledni jsme se na poddvorovské Grande Rue potkávali, weboví pisálci a jejich čtenáři, přespolní vínaři a kuchaři, jako když po roce přijdete do hospody plné známých nebo alespoň povědomých tváří. Takže dnes budu přeskakovat fakta v dobré víře, že si je budete moct přečíst brzo jinde, hned několikrát na ovíně, taky u Pavouka nebo v Tomově vinotéce. U Skleničků jen čirá dojmologie, jako obvykle.

První dojem kopíroval dojmy z pěti malých moravských koštů, které jsem letos navštívil (a na blogu popisoval). Rok 2009 přinesl hrozny vysoké cukernatosti, psal jsem to zprvu opatrně po blatnickém koštu, později rozčarovaně z Klentnice a bez zábran z Perné. I z Poddvorova jsem si odvezl dojem zbytečně plných bílých vín, s příležitostně zbytečně vysokými zbytkovými cukry. Nebylo to tak nápadné jako na Pálavě (protože na vlašáku a veltlínu to skutečně nejde přehlédnout), ale bylo to tam! Moje poznámky o konkrétních vínech se nakonec zabývají jen červenými a většinou Rulandskými modrými.

I tady mám jednu shrnující poznámku v duchu předchozího nářku o zbytečně sladkých hroznech. Už jsem tady vloni psal, že se v Poddvorově očividně daří rulandě modré (neboli Pinotu). Letos se mi to potvrdilo, ve většině sklepů byl k ochutnání pěkný až výborný Pinot. Červená se v Poddvorově dělají (chvályhodně!) dosucha, bez cukříku. Ale ze stejných důvodů, z jakých je letos v bílých příliš zbytkového cukru, bylo v poddvorovských Pinotech hodně alkoholu.

Rovnou se přiznám, že ty Pinoty byly tak pěkně udělané, že jsem to většinou nepoznal, ale při hovoru s vinaři a tvůrci to zaznělo. Patnáct procent alkoholu je prostě pecka, navíc zrádná, když to z vína není poznat. Minulý týden jsem tady psal s úsměvem o krásnohorském rosé se čtrnácti procenty alkoholu, ale to byla v sobotu pro rulandy modré spíš spodní hranice. Jasně, ta vína byla dobrá, alkohol z nich nevystupoval a nerušil, ale pro milovníka vína je rozdíl, jestli popíjí dvanácti- nebo patnáctiprocentní víno. Prostě moravskému Pinotu sluší 12 – 13 % alkoholu, je to zdravější a lehčí pití, a nejspíš to souvisí i s důvody, proč jsou letos bílá vína tak chuťově plná a (podle mého vkusu zbytečně) sladká.

Krásné Rulandské modré 2009 měli u Bařinů, hlaďoučké a bez sudu, pěkně světlounké barvy, s patnácti procenty alkoholu. U Kašíků jsem našel RM 2009 výběr z hroznů s podobně světlou barvou (ale už s nahnědlým cihlovým odstínem). Z rozhovoru s vinařem vyplynulo, že víno ještě není zatříděné, takže oficiální analytické údaje zatím nejsou, ale alkohol bude taky vyšší. (Ale že víno nejsou jen číslice, data, analytika účetnictví, tak radostně zvěstuju, že jsem ve víně vyčuchal jasné žampiony, jsou i v chuti, ale rychle se posunují do klasických lesních hub. Barva je ještě zakalená, koštované víno bylo nejspíš nefiltrované a stočené rovnou ze sudu. Ale klasická houbová aromatika mě naplňuje optimismem, podtrženým poznámkou pana Kašíka, že víno nedá do prodeje než za rok. Velmi nadějné!)

Samozřejmě jsem po loňském slavném francouzském vítězství ochutnal i Kašíkovo rosé a moc se mi líbilo. Byla to směska, neurčená, na původ jsem se neptal, ale byla ukázkově ovocná. Pěkné.

Rulandské modré 2007 nabízel pan Hnidák. Velmi doporučuju ochutnat, protože tak jasné jahody jsem v moravském Pinoru ještě neměl. Vůně byla čistě jahodová, jako lák ze starého jahodového kompotu. V chuti opět jahody provázené stařinkou, mírnou zatuchlinou, bohužel vůně slibuje víc, než co chuť dodá.

U Sůkalů se opakoval dojem s příliš plnou chutí bílých, ale tradičně jsem si našel uspokojení v červených vínech. Tentokrát vyhrálo cuvée Krásná Hora, krásně koncentrovaná a komplexní směs Zw + PN + CM + Merlot (po 25%) a úplně nejvíc sólové Zweigletrebe.

O vinařství Krásná Hora (neplést s předchozím vínem od Sůkalů!) a jejich čtrnáctiprocentním rosé jsem už tady psal, stejně i o jejich Chardonnay 2008. Jejich Pinot Noir 2008 barikovaný byl téměř dokonalý, vyzrálý, výrazný a měl jen 12,5% alkoholu. Samozřejmě, že mám taky rád víno zadarmo a že jsem v sobotu spolu s dalšími webovými psavci navštívil prohlídku rozestavěné budovy nového vinařství Krásné Hory a povečeřel grilovanou krkovičku a vepřovou panenku, ale krásnohorskou barikovanou šardonku a PN 2007 bych pochválil i bez toho. Věřte mi to nebo ne. Jestli budou moje poznámky o příliš vysokém alkoholu v Pinotech platit o Krásné Hoře zatím nevím, protože tohle vinařství chvályhodně nechává červená vína ležet v sudech a prodává je s ročním zpožděním.

Bylo málo návštěvníků. Předpověď počasí odrazovala. Pro nás, co jsme tam byli za vínem, to bylo dobré, nebyl nával, byl klid na prochutnávání vína. V sobotu odpoledne se vylepšilo i počasí. Pro poddvorovské vinaře to byla škoda, tahle akce by vydržela i dvakrát víc lidí. Ověřil jsem si loňský a předloňský dojem, že Rulandskému modrému se v Poddvorově hodně daří. Zkuste to za rok taky!