Pommard 2003 od Faiveleyho krásně provoněl kuchyni. Ale napřed jsem koupil půl kila kližky a nařezal ji na kostky. Pak jsem se kouknul k Dolce Vitě na správný postup, abych něco nezvoral. Měl jsem doma přes půl kila rajčat a papriku, tak jsem se rozhodl pro multi-kulti kuchyni, maďarskou verzi burgundského hovězího na víně.
Napřed jsem osmažil slaninu, tři cibule a dvě mrkve. Potom jsem to dal stranou a osmažil maso s česnekem. Rozčtvrcená rajčata jsem zbavil jader a hodil jsem je na osmažené maso. Přidal dvě papriky, napřed trochu rozpečené v troubě. A když jsem to všechno ve velké pánvi smíchal, nalil jsem tam celou láhev Pommardu. Koupil jsem jich celý karton před několika měsíci náhodou ve velkoobchodě s nápoji. Na faktuře stálo, Prošlé zboží – 190 Kč. Pommard 2003, prošlé zboží??? Asi tam zajdu častěji…
Dolce Vita píše, ať to vařím aspoň dvě a půl hodiny. Za takovou dobu dostanete určitě v kuchyni s bublajícím hrncem za zády a s vůní luxusního burgundského obrovský hlad. Navíc jsem nemohl popíjet víno, měl jsem ještě řídit… ještě jsem si po třech hodinách vzpomněl na kudrnku a vytáhl pár žampionů a na malé pánvi je nakrájené trochu osmažil (díky, Šárko!). Guláši bourgignone je šumafuk, jak dlouho se vaří (čím víc, tím líp), ale já jsem už u něj hladem dupal.
Při ochutnávání se mi zdálo, že moje snaha při vykrajování rajčat vyšla naprázdno. Výsledek stále chutnal příliš dokysela. Pro mě k Pinotu by to bylo velmi uspokojivé, ale občas mívám dvě malé děti, a těm by to nejspíš nechutnalo. Dal jsem jednu porci stranou do malého kastrůlku a přidal kávovou lžičku medu. (Bavil jsem se o tom se dvěma rádci, jeden radil, Neboj se cukru! druhý říkal, Oslaď to medem!) Chviličku jsem to povařil a Voilá! Děti to neznámé jídlo schválily…
Dámy, co to už znají, mi vynadají, protože k jídlu vařeném na víně se má podávat to samé víno, které bylo v hrnci. Ne, že bych se ulakomil, ale ze zvědavosti jsem si otevřel víno, které je papírově o dvě třídy níž, než zmiňovaný Pommard. Červené Bourgogne Cote Chalonaise 2006 z Domaine JP Berthenet jsem si vybral při poslední návštěvě ve vinařství, skoro přesně před dvěma týdny. Namíchal jsem si šest lahví a odvezl si je s tím, že si je přechutnám na hotelu, protože pět minut po ujetí tisíce kilometrů do Burgundska jsem se nechtěl rozhodovat o tak zásadní záležitosti, jako je koupě stodvaceti lahví vína. Nakonec jsem to bílé Montagny nekoupil, protože jsem potřeboval víno na Vánoce. To úžasné Montagny Premier Cru, po kterém jsem toužil, Berthenetům došlo a měsíc po nalahvování ještě nový ročník nedosahoval jeho kvalit a bylo jasné, že do Vánoc to nestihne. Tak jsem se ani nepouštěl do Pinotu z Cote Chalonaise za pár Euro (odhadem 150 Kč?).
Víno jsem zkoušel z nových skleniček Academia Luigi Bormioli, určených specálně pro Pinoty. Ostře řezaný moderní tvar byl na první pohled nezvyklý, ale rychle si na něj zvykám (asi 4 Euro v Beaune). Samo víno má sympaticky silnou a nazrálou barvu. Překvapivě výrazná vůně i chuť, aspoň pro mě, protože jsem k červeným vínům od Chalonu skeptický. Nad očekávání silná a kultivovaná vůně přezrálého ovoce, i v chuti bych čekal méně koncentrovaný projev, ale dostávám husté víno s pěknou kyselinou, suché, ale s výrazným ovocným projevem. Jen v dochuti se možná přehnaně projevují kyseliny a alkohol. Nechci dělat silné závěry, v Chalonu jsem byl od roku 2005 sotva popáté a tamní červená nevyhledávám, takže nechci odhadovat, jestli kvalita tamních Pinotů stoupla a já mám jen zbytečně nízká očekávání. Ale na druhou stranu pan Berthenet už prodává šardonku z roku 2008, ale Pinot z roku 2006, tak to spíš svědčí pro to, že nižší očekávání není moje úchylka. Každopádně jde o víno jednoduché, poctivě řemeslně udělané, pěkně nazrálé a koupené za báječnou cenu. Teoreticky by samozřejmě vypadalo líp nalít na hovězí Pinot od Chalonu a výsledek zapít Pommardem, ale to jsou ty hloupé starosti lidí, co si nezaslouženě žijou nad poměry …
Doporučuju vyzkoušet, s medem spíš šetřit. Vhodné víno koupit ve Skleničkově e-shopu. Na burgundské recepty je nutné kupovat tři lahve: jednu do hrnce, druhou do kuchaře a třetí do skleniček strávníkům. Jak říká yaxi: Kuchař má bejt veselej! Dobrou chuť!