Víno z Čejkovic, první díl

Začátek se mi chce přeskočit, protože o místě konání psal už kdekdo a já netoužím být druhý, třetí nebo čtvrtý :o) Wines Home v Bílkově ulici na pražském Starém městě je fakt krásný prostor na košty vína… Jen ty obrázky na stěnách na můj vkus moc zařezávají podle účaří, ale hlavně je tam pohodlně, příjemně a vzdušně.

V pondělí 11. května se tam pořádala ochutnávka čejkovických vín. Jako spiritus agens organizuje yaxi čejkovickou vinařskou komunitu a snaží se ji sdružit, aby se společnými silami víc prosazovala na trhu vína. Na pražskou ochutnávku přivezli tucet vín, pořadatelé si vyžádali navíc dvě vítězná z prvomájového Tramín Cupu. (Všechna vína můžete najít v čerstvě otevřeném čejkovickém e-shopu tady.) Na rozdíl od nedávného koštu v Míšeňské dorazili nejen pořadatelé (zde především upovídaný Zdeněk Reimann) ale i čejkovičtí vyslanci René Bárta a Tomáš Bařina. Ten dokázal nejen uvádět jedno svoje víno a vína svých sousedů a kolegů, ale i vyvažovat a umírňovat vzrušené diskuse o umělých a autochtonních kvasinkách, o zbytkovém cukru a eleganci ve víně a dalších, s postupujícím zavíněním stolovníků, stále kontroverznějších tématech.
Na začátek jsme si pokyselili chuťové pohárky zemskou mullerkou 2008 z Císařských sklepů a Muškátem Ottonelem 2008 od Františka a Tomáše Veverkových, lehkými víny s přiměřenou elegancí i cenou (do 120 Kč). Rulandské šedé 2008 PS z Víno Škrobák doprovodil komentář o dvou tratích a dvou způsobech fermentace, jednou s autochtonními kvasinkami a jednou s umělými a výsledném cuvée :o) Veltínské zelené 2007 zemské Lukáše Hlineckého provázela historka s objevem rok starého sudu vína – „my už to nenabízíme, ale tuhle jsme se toho s tatou napili a říkali jsme si, že to ten rok pěkně přežilo“ – netypický ale zajímavý svěží veltlín, zase za 120 Kč. Koupil jsem si lahev a druhý den, když tohle sepisuju, tak už nevím – většinou se snažím kupovat vína, která lépe přiznávají odrůdu, asi jako se v mariáši povinně ctí barva, takže to nejspíš bylo historkou o zapomenutém víně a mojí touhou ochutnat si ho v klidu doma. To jsou ty výhody těch, kteří dokáží s vínem prodat i příběh.
Polosuché Chardonnay 2008 PS Jakuba Šamšuly je pěkně vyvážené, tak akorát plné svěží víno. Cuvée Maxim 2007 PS Otto Ilčíka (Tramín + Chardonnay) mělo pěknou zlatou barvu, hustou medovou vůni, ale mátlo mě, že jinak vonělo než chutnalo, a už jsem se k němu nestihl vrátit. Líbil se mi luxusní Hibernal 2008 VzB z Císařských sklepů se 118 gramy cukru a citrusovými vůněmi i chutěmi.
Červená otevřel zemský Modrý Portugal 2008 od Sklepa na Bařině (Tomáš Bařina). Pěkné víno s 5 gramy zbytkového cukru a 5,3 gramy kyselin (takže kyseliny odbourané jablečno-mléčným kvašením). Mělo krásně sytou barvu, vůni višní a pecek a dostatek kyselin i tříslovin z dlouhého kvašení v dubové kádi. Za 130 Kč jasný kandidát do příštích Komunitních Bedýnek! Rozporné reakce vyvolal Dornfelder 2008 PS od Víno Hradil, s komplexní, složitou a rafinovanou vůní, pro mě příliš uměle chemickou. Zemský CS 2007 Petra Kočaříka měl krásnou vůni a v chuti papriku a pepř jako z ebcyklopedie, vyrovnané dobré víno. Grand Cuvée Bíza 2006 VzH (Víno Bíza, 770 Kč) vyvolalo zase rozdílné reakce, i kvůli ceně. Zajímavé víno s koncentrovanými chutěmi kávy a sušených švestek a výrazným barikem, zkuste sami.
Nakonec přišly dva vítězné kousky z nedávného Tramín Cupu 2009, TR 2008 PS Libora Veverky (1. místo) s vůní lesní studánky, minerálů, medu a růží. Chuť byla ještě zavřená, mladá a elegantní, za 190 Kč jasná koupě! Druhý Tramín VzB 2007 Leoše Horáka měl 33 gramů zbytkového cukru, melounovou vůni a hustou kořenitou chuť. Tím končím, tvá Máňa, protože notes s podrobnými poznámkami nemůžu najít a dosavadní postřehy jsem vytáhl ze zhuštěných poznámek v degustačním lístku. Kromě této vymoženosti se nám dostalo i výpravné osmadvacetistránkové brožury Víno z Čejkovic a nakonec i knedlíků s vejci, které jsem oželel, protože jsem závěr večera prokecal s pány Bártou a Bařinou.
Jen víc takových komorních a zasvěceně vedených ochutnávek!