Cokoli potřebujete, najdete na internetu. Web je dokonalý zdroj informací ze všech oblastí lidského života. Sám přispívám svou troškou, tak o tom něco vím. Proč nemůžu najít to, co hledám? Ani se neptám, proč to nemůžu najít na webu! Jako bych hodil do studny oblázek… a nikde žádné žbluňknutí. Ještě mi při pondělku pár oblázků zbývá… žbluňkne to?
Když si uvědomím, kolik času trávím s tímhle blogem, co jsem vlastně dělal ještě před dvěma roky se vším tím volným časem?
V úterý jsem byl na houbách, nastydl jsem, marodím a postím se od vína. Vlastně bych tím mohl dnes skončit, ale původně to mělo být o víně. Dnes to nebude „co se vypilo minulý týden,“ ale „co jsem vycucal z palce.“ Oželíte několik popisů vín?
Diskuse na webu vize2008 o nových výkupních cenách hroznů skončila tak rychle, jak začala. Templáři vydali ceník s výkupními cenami od 5 Kč za kilo (dodávky mimo domluvené pořadí) po 17,12 Kč za jednadvacetistupňové hrozny s platbou odloženou o 12 měsíců! Vinium začínalo stejně, na bůru za kilo hroznů a končilo na 11 Kč za kilo Vavřince s cukernatostí nad 18o. To není výsměch, to je kapitalismus – nastupují hrozny z vinic, vysazených nahonem před vstupem do EU. Bude nadbytek hroznů a kdo je neumí sám zpracovat, bude mít smůlu. Paradoxně v tom vidím jistou naději, statistická data o vlastnictví vinic byla před pár lety strašidelná, ukazovala průměrnou velikost vinice 0,75 hektaru na jednoho majitele. Abych parafrázoval starý slogan: tvrdě lisuj, nebo zemřeš! V Burgundsku se taky malým vlastníkům nevyplatí vyrábět víno a prodávají hrozny nebo pronajímají vinice těm větším. V Gevrey-Chambertinu jsem několikrát nahlédl do starobylých vápencem dlážděných dvorků a nechal se překvapit zaparkovaným vozy Porsche a teréňáky BMW. Ale vsadil bych se, že ty poršány stály na dvorcích těm, kdo vyráběli a prodávali víno, ne těm, kdo jen pronajímali vinice. A to raději ani nepíšu o novém fenoménu – pronájmu vinic na deset let. Až uvidíte na Pálavě ty děravé, nepodsazované vinice (a díky kopci jsou ty mezery ve vinici vidět zdaleka), to jsou ty desetileté pronájmy. Při takovém nájmu se ani pronajímateli, ani nájemci nevyplatí vysazovat nové keře za ty uhynulé, a vinice chátrají. Fandím nízkým výkupním cenám hroznů, ať se vinice prodávají a slučují v rukou těch, kdo na nich dokáží hospodařit a vyrábět z nich víno.
Tento týden bude v Praze Velký Den Šampaňského. Pro ty zvědavější, co se tam chystají, mám jednu radu od Archieho Goodwina: Nejlepší způsob, jak pít šampaňské, je hodit do sebe první sklenku jako základ a od té druhé ho usrkávat. Na zdraví!