… právě začaly prázdniny, venku je vedro, všechno se daří !
Stalo se mi včera při degustaci v jednom renomovaném vinařství:
„Tak to by mě zajímalo, co řeknete na tohle víno!“
„Co bych říkal, je to zoxidované, máte to už dlouho otevřené…“
„Tak to by mě zajímalo, co řeknete na tohle víno!“
„Co bych říkal, je to zoxidované, máte to už dlouho otevřené…“
Ke cti paní recepční musím dodat, že vyskočila, nalila si skleničku, přivoněla, omluvila se, odnesla láhev a z vedlejší místnosti zazněly zvuky vylévání do umyvadla. Při dalším vzorku zaznělo: „A skama Vy jste, Vy tomu vínu rozumíte?“
Politika
Pokud jde o americký protiraketový radar, jihomoravské vesnice vesměs hlásí ANO. A co vy?
Naše děti se občas škorpí. Čtyřletá dcera pořád mluví a staršího bratra to občas naštve: „Nech toho, nebo ti to nedovolím!“
Mrtvé duše.
Občas se člověk dozví i to, co by raději ani nevěděl. Třeba o zatřídění ledového vína s datem sklizně 15. srpna: to se zamrazí celý náklaďák nastojato v mrazicí lince. Nebo o velkém vinařství , kde se všichni zaměstnanci stali nedobrovolně členy SVČR s tím, že jejich zaměstnavatel za ně zaplatil členské příspěvky, aby získal s plnými mocemi jejich hlasovací práva na Valné hromadě Svazu vinařů ČR.
Kdybych byl buddhista, zamyslel bych se po takovém účelovém jednání nad tím, jestli mi to nenaruší karmu. Co když mi potom nevykvasí víno? Nebo se neurodí meruňky?
Tyhle modré bodláky jsou tu jen proto, že se mi líbily. Asi budou taky jihomoravská specialita, našel jsem je v Pavlově i v Bavorech, jinde jsem je neviděl.
Taky jsem zabloudil do Národního salonu vín. Proběhl jsem ho rychle, zkusil 30 vzorků. U polovičky z nich jsem si zapsal v různých verzích poznámku: „dobré, ale proč v Salonu?“ Kromě toho jsem tam objevil jedno zajímavé Rulandské modré a Vlašák. Nevím, jestli o tom napíšu samostatný příspěvek, protože se mi nechce používat blog k tepání nešvarů, chápu, že komise vybírá jen z přihlášených vín a žádných jiných, ale stejně… nenarazil jsem tam na žádné špatné víno (kromě několika málo zoxidovaných, lahvově zvětralých vzorků), ale u polovičky vín jsem se ptal, proč tam vlastně jsou, co je na nich tak vynikajícího, aby reprezentovaly to nejlepší… ?
Už jsem tady jásal nad tím, kolik se na Moravě objevilo akcí pro fanoušky vína typu Otevřené sklepy (a ještě budu jásat :o) Stejně potěšitelné je i to, že se rojí další společenské a zábavné akce. Fotka je z Lednického sochání, které mělo proběhnout v sobotu 5. července. Nachomýtl jsem se přitom, když gerojové s dláty a motorovými pilami sochali, a zatímco moje děti se v třicetistupňovém vedru snažily ochočit si fontánu, já jsem fotil… na některé sochy bych fakt byl zvědavý, jak dopadnou.
Na cestu zpátky z Otevřených sklepů ve Věstonicích jsem si zavolal ženu s autem (nepila). Cestou jsme za zatáčkou málem vrazili do trojice mladíků, jdoucích po silnici v řadě. Paní Skleničková se jim bravurně vyhnula. Čekal jsem zlobné poznámky o sebevrazích atd., ale žena se jen usmála: „Mazda – motor, který neslyšíte!„
Ale hlavně – víno bude!