Přestože občas v titulcích rád přeháním, tento titulek mohu vědecky prokázat. Pokus je základní metodou vědeckého důkazu, a po včerejším návratu z otevření Vinného klubu V8 se mnou paní Skleničková takový pokus provedla. Právě se připravovala na dnešní hodinu angličtiny ve třetí třídě ZŠ, kde provozuje učitelské řemeslo jako svůj koníček, a jala se mě zkoušet ze slovíček, která si připravovala na dnešní hodinu. „Tak schválně, jestli víš, jak se anglicky řekne zvracet?“ – „A jak se řekne omdlít?“ – „A jak se řekně puchýř?“

(První dvě slovíčka se vyskytují v Chandlerových a Hammettových románech, kdo je četl v originále, jistě si vzpomene. Třetí je lehké, Johnny Cash měl v šedesátých letech hit jménem „Blistered.“) Takže snadno, vomit, faint, blister. Kdybyste mě zabili, neřeknu vám, k čemu budou ta slovíčka dobrá třeťákům, ale jako důkaz, že víno podporuje některé mozkové pochody, to snad postačí. (Pak na mě vytáhla zvířátka a dostala mě, zabodoval jsem ještě s pávem – peacock, ale křečka, andulku a další havěť jsem už nedal. Díval jsem se jí potom do lejster, měla ta slovíčka skutečně v nějakém úředním učebním textu.)

Cestou na otevření Vinného klubu V8 jsem to měl sesumírované úplně jinak: byl krásný den, letos první skoro letní – lepší den byste si pro otevření nové prodejny vybrat nemohli. Už od rána rašili dopraváci na okreskách jako hřiby po dešti – pokud trochu prší, projedete Prahou klidně stovkou, ale v takový krásný letní den se ploužím krajinou jako Švýcar Basilejí (namísto série fotek Dopravní policie balón nad malostranskými střechami).

Po dlouhých přípravách včera na Maltézském náměstí (samozřejmě v čísle 8) otevřela aliance osmi moravských vinařství V8 Vinný klub, pražskou reprezentační prodejnu. Sliboval se program degustací a možnost ochutnávek (ve všední dny od 12 do 18) a ještě pár dalších věcí. Mírná skepse patří k základnímu vybavení internetovského deníčkáře, takže podotknu, že pro prodej po kartonech (vzhledem k parkování) není Maltézské náměstí ideální adresa, ale to všechno se ukáže až časem. Ale protože včera jsme při otevření byli bohatě zavlažováni vybranými víny, slibuju, že při první příležitosti se na místo činu vrátím jako anonymní zákazník a napíšu o tom, jak se takový zákazník na Maltézském náměstí cítí.

Komentování jednotlivých vín se dnes vyhnu. Nebylo by vhodné některé víno zhanět (jako host na otevření jsem je měl zadarmo), ani vychválit (protože jsem je měl zadarmo a vy byste mě mohli podezřívat, že se nechám uplatit sedmi vzorky vína). Takže příště … ale bez ohledu na povinnou skepsi jsem ochutnal ryzlink z Kolby a chutnal mi. Ostatní až podle příští návštěvy, viz výše.

Přítomni byli zástupci vinařství sdružených ve V8 a taky Prokop Petr Siostrzonek, benediktýnský opat břevnovského kláštera, který požehnal vínu pěknou řečí o fyzické a duchovní stánce vína (a života), což jsou myslím tradiční témata benediktýnů, ale celý projev vyzněl v souvislosti s vínem velmi šťastně.

Ora et lavora je myslím motto benedikýnů už řádku století. Jako konzument jsem, pokud jde o výsledky, netrpělivý, nemám na to několik století. Nicméně vína, vybraná jako vzorky snažení jednotlivých vinařství V8, byla velmi kultivovaná, a přes skepsi k chvályhodným skupinovým prohlášením (redukce výnosů pod 50 q/ha) mám dojem, že kvalita vín vinařství z V8 nadějně stoupá, takže se přimlouvám za to dát jim čas na to, aby se mohla měřit s evropskou špičkou. To samozřejmě neznamená šanovat jednotlivá vína, která v měření s vynikajícími víny neobstojí. Jakkoliv mám argumenty proti současné cenové politice některých moravských výrobců, je to jen jeden hlas a jedna chuť proti mnoha dalším hlasům, které dohromady tvoří trh. Takže přeju vinařům z V8 dobrý vítr, ale přesvědčit se o tom, kam je zavál, se půjdu na Maltézské náměstí sám.