Čtvrteční degustace ve Strade del Vino

Pravidelné měsíční degustace ve vinohradské vinotéce Le Strade del Vino se sympaticky vyvíjejí v jakýsi fanklub italských vín. Příležitostně nabírají hloubku a odbornost, to když italský enolog Massimo Boido zasáhne do debaty a upustí kousek odborných informací, ale většinu debat vede paní Zoubková tak, aby byla srozumitelná běžnému (neodbornému) návštěvníkovi. Profesionální sommeliéři můžou někdy být trochu netrpěliví, ale většina návštěvníků se baví a zřejmě je to přitahuje.

Tak jsme ve čtvrtek úspěšně řešili několik neřešitelných problémů: italskou politiku (střídání italských vlád ve stylu míchání karet při mariáši ukazuje, že s tímhle problémem si neví rady ani Italové), finanční krizi a její projevy v Řecku a Itálii, i zásadní otázku, zda je Brut Prosecco sušší než Extra dry (Extra Dry je správně :o). Massimo Boido s klidem Angličana střílel od boku počty obyvatel italských vinařských obcí a objemy produkce některých vín stejně jako paní Zoubková analytické hodnoty degustovaných vín, zejména v Česku nepochopitelně oblíbené údaje o zbytkovém cukru a kyselině.

Díky uvolněné až domácké atmosféře jsou degustace ve Strade del Vino trochu jako odpolední skok do bazénu pod italským sluncem uprostřed července. Ve čtvrtek se chutnala bílá piemontská vína a dvě sicilské bio-divočiny z Terre di Salemi. Rozhodně jsem si tam svoje oblíbence našel, ale protentokrát je nebudu zveřejňovat, měli jste tam zajít sami – pokud jde o mě, týdenní interval by byl optimální.


Největší dojem na mě udělalo víno, které jsem dostal jako bonus. Asi hodinu po skončení programu nám paní Zoubková nalila Esther 2009 z vinařství Cascina Zoina. Víno z naprosto neznámé odrůdy Herbaluca (snad to přepisuju správně), už podle vysoké zlatavé barvy oxidativní, nazrálé, s nízkou kyselinou v chuti. V puse zase oxidativní až do likérového projevu. Zřejmě barikový experiment piemontského vinařství Cascina Zoina, možná zatím ještě s nevyjasněným obchodním záměrem, ale kvůli takovým setkáním mě podobné degustace baví. (Kromě Herbaluky se taky koštovala Favorita, Arneis, Cortese a Cataratto, hned vedle nejprodávanějšího piemontského Moscato d’Asti nebo Prosecca, taky Chardonnay připraveného jako sicilská divočina. Milovníci neobvyklých vín si mohli přijít na své, jenže tady se to neprezentuje jako jinakost, ale jako Piemonte :o) Web je tady.