Nad ránem, když za oknem řídne tma, mě budívá blbej sen. Přiletí ušatá sova z černých věží ministerstva financí a hrozí: zdražím vám víno! Že bych se zásobil? Před rokem jsem si tady vyzkoušel, jak přivézt z Itálie víno za ceny platné ve vinařství (místo nadávání na vysoké marže dovozců :o). Původně jsem se nijak nezabýval tím, že bych to zkusil víc než jednou, ale když jsem letos o prázdninách ochutnával stejná vína po roce, hned mě napadlo to zopakovat. Některá vína byla letos zřetelně lepší!

Před rokem jsem si tady dělal legraci z toho, že toskánská denominace Montescudaio je asi nezapomenutějším kouskem Toskánska. Na tom se nic nezměnilo: málokdo z turistů projíždějících z Bolgheri do San Gimignana zaregistruje, že projíždí denominací (=apelací) Montescudaio. Přesto jsem tam loni i letos objevil několik ambiciózních vinařství a několik seriózních vín. Doufám, že to většina přihlášených nakonec dosvědčí, stejně jako to potvrdily nedávné komentáře mých zmínek o dalších bedýnkách. Co jsem si připravil?

O biodynamickém vinařství Caiarossa jsem už psal tady a tady. Jejich vlajková loď, víno Caiarossa, stojí 40 Euro, takže ho zatím vynechám a zvolím Pergolaiu (a jsem zvědavej, kolik odvážlivců napíše, že chce i Caiarossu – viz report z ochutnávky ve vinařství). Pergolaia je Sangiovese doplněné asi deseti procenty CS a Merlotu. Papírově to odpovídá základnímu Montescudaio Rosso DOC, ale je zatříděné jen jako IGT. Harmonií a elegancí ovšem hravě předčí všechna montescudájská Sangiovese, která znám. Pergolaia 2007, 13 Euro. Mohl bych rozebírat, jestli je to biodynamickým hospodařením nebo jen každodenní poctivou prací na vinici, ale nemá to cenu. To ať si rozebere každý, kdo to víno chutná. První biodynamické víno v Bedýnkách – ale nevybral jsem ho kvůli biodynamickému konceptu, ale proto, že je fakt dobré.

Z vinařství Marchesi Ginori Lisci vezmu stejná vína, jako před rokem, jen v nových ročnících. Campordigno 2008 (8 Euro) je Merlot (s přidáním Sangiovese), dobře pitelné základní víno, dobré jako doplněk k jídlu. Castello Ginori (20 Euro) je už mnohem ambicioznější víno (Cabernet Sauvignon a Merlot, 50 / 50), na kterém se projevil striktnější výběr použitých hroznů (psal jsem o tom tady). Vloni jsem ho vybral pro tu radost z pětileté, dobře vyzrálé bordeauxské směsky, letos je to fakt lahůdka. Jen jsem i po dnešní degustaci s návštěvou na pochybách, zda vzít ročník 2006 nebo koncentrovanější, bohatší 2007. Moje volba by byla novější 2007, ale protože většina účastníků asi víno otevře ještě letos, zvolím spíš uleželejší 2006.

Znova se vrátíme do Fattorie Sorbaiano (články tady a tady). Základní Rosso Sorbaiano 2009 (7 Euro), Sangiovese s dvaceti procenty Montepulciana, je zase trochu jemnější víno, udělané jako doprovod k jídlu. Letos se mi moc líbila bílá Lucestraia 2009 (13 Euro). Inspirace burgundskými barikovanými šardonkami byla zřejmá, ale víno bylo mnohem lehčí a svěžejší, než byl předchozí ročník. Taky se rychle vypilo, na začátku září už ho Sorbaiano muselo nahradit ročníkem 2010. Já bych to risknul a vzal desítku bez zkoušení. Pokud nesouhlasíte, napište mi do poznámek, že místo ní chcete červené Rosso delle Miniére 2004 (18 Euro), „bordeauxskou“ směs Sangiovese, Cabernetu Franc a Malvasie Nera. Za tu ručím, je dobrá (ale o kus dražší).

Šesté víno ještě nemám jisté. Už loni jsem chtěl přivézt Vin Santo (půllitrovka za 12 Euro, článek byl tady) z Fattorie Santa Maria z Guardistallo. Přivézt ze dvou vinařství po jednom vínu je nesmyslné organizační harakiri, na tom by se snadno dalo prodělat :o) Ale letos mě Vin Santo 2005 nesmírně bavilo – je to slámové bílé víno (hrozny se skutečně suší na rohožích) vyzrávané pět let v malém dřevěném sudu (menším než barrique) s hladinkou ponechanou někde kolem třech čtvrtin objemu sudu. Ideální pití na vánoce. Jenže vozit jen jedno víno není moc praktické, navíc vinařství zarputile nereaguje na e-maily. Přesto se objevila malá možnost ještě koncem září víno získat, tak jsem víno zatím nechal na seznamu. Jestli to nevyjde, nahradím ho ve finále jiným italským vínem, nejspíš z docela jiného regionu (Piemonte).

Prostý součet cen ve vinařství dává 72 Euro, tedy 1800 Kč. Takže stejně jako vloni, italská vína za ceny, za které se prodávají ve vinařství. Kdo bude chtít ze Sorbaiana Rosso delle Miniére nebo od Marchesi Ginori rovnou dvě Castella, bude si muset doplatit rozdíl v ceně. Loni jsem ještě připočítával 30 Kč za láhev za dopravní náklady, letos to škrtám, protože na některá vína dostanu slevu, ze které bych to měl zaplatit i s dopravou. Jen se nás musí zase najít padesát zájemců a musíme to stihnout dřív, než Kalousek zvedne spotřební daň z vína! V ideálním případě přihlášky do konce září, dovoz a distribuce v říjnu. Degustace na vánoce :o)

Tak jako v minulých případech budu potřebovat vaši přihlášku a taky platbu předem, protože budu objednávat víno jen pro předem přihlášené čtenáře (a pro sebe, samozřejmě :o). Ukázky předchozích Bedýnek najdete na blogu třeba tady (nebo v menu pod záložkou Bedýnky). Po přihlášení vám pošlu e-mail s žádostí o zálohu. Krabice s šesti lahvemi vína si Pražáci vyzvednou v říjnu ve vinotéce, mimopražští je dostanou poštou (s příplatkem 180 Kč na poštovné). Brňákům zase zařídím odběrní místo v Brně. Přihlašujte se tady, je to lepší, než nadávat na dovozce, že víno předražují!