590 kilometrů na otočku, hodinová ochutnávka ve vinařství a stýskání po jaru. Najednou se mi sešly poptávky po Moserových vínech od lednových bedýnkářů a zajel jsem pro 150 lahví do Rohrendorfu.

Sníh doma na zahradě mi už roztál, jen sychravé povětří zůstávalo. Byl jsem po česku naštvaný na opožděné jaro a přesvědčený, že všude jinde je už líp :o) Za Benešovem až ke hranicím jsem se divil, i Rakousko je zasněžené až do Kremsu. V Rohrendorfu jasno a teplo, svítilo slunce. Exportní manažerka Lydia Nastberger byla spokojená s ProWeinem a vytopila degustační místnost tak, že jsme museli koštovat s dveřma na terasu dokořán.

Řekl jsem si na začátek degustace o základní Gruener Veltliner 2012 a zkoumal jsem, jak se bude na jaře hodit ke šparglu. Samotný Veltliner je trochu strohý, typicky odrůdově pepřovitý a ovocnost v něm nijak nepřevládá, ale myslím, že ke chřestu půjde výborně! Moc se mi líbilo suché rosé z Zweiglu a naprosto mě dostal Pinot Blanc 2012 od Neziderského jezera. To jsme snad museli při první lednové návštěvě přeskočit! Lehoučký Pinot úplně ve stylu Muškátu Ottonel z lednových bedýnek mě okouzlil – vlastně jsou si podobní jako bratr (Pinot) a sestra (Muškát). Oba mají vzdušně lehký projev, daný nejspíš absencí sklepního ovlivňování vývoje vína, ale ten je ještě překvapivější u Pinotu, považovaného za jaksi zásadnější odrůdu než Muškát Ottonel.

Tak jsem propadl stylu základních vín, když se k nám po chvíli přidal i Niki Moser, zrovna ke Zweiglu Grosse Reserve 2009. Dva roky v bariku a dnes ještě příliš mladé na pití, ale určitě je tady zaděláno na velké víno. ZW Reserve 2009 z lednových bedýnek je dnes mnohem přístupnější a pitelnější, za pár let se ukáže i Grosse Reserve! Niki Moser mi otevřel Minimal Gruener Veltliner 2010, jenže bylo přiliš pozdě. Minimal v názvu znamená minimální síření. Víno je připravované bez síry a bez filtrování, s maximální pečlivostí. Bohužel je taky potřeba otvírat ho předem a dekantovat – hned po otevření převládají kvasnicová aromata a chutě a přes ně vystupuje jen projev maximálně vyzrálých hroznů. Ale zvědavost byla vzbuzena a vína (Minimal Veltliner i Zweigelt) jsem přivezl.

Nechci prozrazovat dopředu všechno, co se vaří pod pokličkou, ale fakt se těším na jaro a na chřest! Chřestové hroby na polích kolem mojí vesničky vypadají zatím zpustlé a opuštěné (viz foto) a jaro vzdálené jako vzpomínky na lepší časy, ale vsadím se, že základní moserovská vína ke chřestu půjdou báječně!