Maranges Premier Cru 2002 bylo první víno, které jsem si koupil v hypermarketu v Beaune v dubnu 2005 při první výpravě za vínem do Burgundska. Přiznávám, že jsem tehdy vůbec netušil, co to kupuju. Měl jsem před sebou 3 dny v Burgundsku a Maranges Premier Cru AOC za 8 Euro, nekupte to. Víno bylo výborné, takže jsem se o rok později rozjel přímo do Maranges.

Maranges jsou vlastně tři vesnice (Cheilly-les-Maranges, Dezize-les-Maranges a Sampigny-les-Maranges) které se dělí o pozemky vinice Maranges, a tak podle burgundského zvyku převzaly do názvu vesnice i jméno vinice. (V této souvislosti mě před rokem pobavil sommelier na degustaci v Domě vína U Závoje, když vysvětloval název burgundské vísky Aloxe-Corton po českém zvyku jako spojení dvou vesnic Aloxe a Corton. Tak vznikají názvy vesnic u nás (Svatobořice-Mistřín), ale Corton je název vinice nad původní vesnicí Aloxe. Právě tak vznikl název Morey-Saint-Denis z názvu nejslavnějšího Cru (St.Denis) u vesnice Morey a další burgundské názvy. Až u nás dosáhne vinohradnictví takového uznání jako ve Francii, možná se přejmenují moravské obce na Znojmo-Šobes a Horní Věstonice-Pálava.)

Apelace Maranges leží na jižním okraji Cote d’Or a byla uznána jako AOC až v roce 1988, takže není zdaleka tak známá jako „velké“ apelace (Aloxe-Corton, Puligny-Montrachet, Gevrey-Chambertin). Přijedete-li z honosné vesničky Puligny na náměstí v Cheilly, je to jako byste se vrátili o 30 let zpátky. Vyšší ceny vína v Puligny se projevily i na výstavnosti místních domů.

Víno se v Maranges pěstuje na 162 hektarech (z toho je 84 hektarů vinic Premier Cru) a průměrná roční výroba je 7750 hektolitrů (to je méně než půl litru vína na metr čtvereční vinice.) Na obrázku je část vinice Premier Cru „Clos Roussots“.

Na náměstí v Cheilly je malinká vinotéka, kterou jsem tady už avizoval. Má trochu roztžitého patrona a uvnitř spoustu pokladů za mírný peníz. Tady jsem v roce 2006 koupil několik vín Marca Boutheneta, která mě nadchla nejen kvalitou, ale i poměrem cena/kvalita. Kromě červeného Hautes-Cotes de Beaune 2003, o kterém jsem psal nedávno tady, i Maranges Premier Cru „La Fussiere“ s tmavě rudou barvou, švestkově ovocnou vůní a štiplavou, švestkově-marmeládovou chutí.

Na jaře 2007 jsem se vydal přímo k Bouthenetům, což si vyžádalo trochu bloudění, protože vinařství sídlí v malé osadě Mercey poblíž Cheilly. Našel jsem je v pátek před šestou večer a vypadalo to, že nikdo není doma. Už jsem nasedl do auta a odjížděl, ale o pár metrů dál jsem narazil na ceduli vinařství Bouthenet a otevřená vrata. Párek Francouzů právě vcházel na objednanou návštěvu, přicházející Marc Bouthenet si mě spletl s ohlášenou návštěvou a pozval mě taky dovnitř. Francouzské návštěvě musel vyložit vše od začátku (Burgundsko, Chardonnay, Pinot Noir), takže ho spíš příjemně překvapilo, když zjistil, že přes svůj exotický původ a jazykový handicap ty základní pojmy už znám, na rozdíl od jeho krajanů.

Bouthenet vypadá jako sedlák, je to vysoký chlap mezi čtyřiceti a padesáti lety s expresivním projevem i mimikou. Pokud si chcete získat srdce francouzského vinaře, naučte se lámanou francouzštinou nějaký „zasvěcený“ dotaz. V mém případě to byla otázka, zda používá umělé kvasinky nebo přírodní. (Umělé kvasinky nepoužívá, vína kvasí v nerezu a poté jsou přečerpána do dubových sudů.) Když z mé posunkové francouzštiny pochopil, na co se ptám, rozzářil se, přidal další půlhodinku výkladu, provedl nás cuvérií, a pro srovnání přidal i ochutnávku několika archivních lahví včetně Santenay Premier Cru 99.

To nám dal napřed ochutnat naslepo. Uhodli jsme, že je to Santenay Premier Cru, ale mnohem jemnější, než před chvílí ochutnávaný ročník 05, a tak jsem se zeptal, zda je to následkem archivace, nebo zda je to ročníkem samotným. Bouthenet expresivně zavrhl archivaci – „to je ročník, to víno bylo tak jemné od začátku!“ Zeptal jsem se ho i na to, co podle jeho názoru dělá burgundské Pinoty tak vyjímečnými a uslyšel jsem nadšenou chválu půdy – „Země! To je půda, z té půdy to všechno je!“

Ochutnávali jsme jen červená vína, vesměs ročníku 2005. Začínali jsme s Hautes-Cotes de Beaune (regionální apelace jsou v Burgundsku na pomyslném žebříčku ty nejníže hodnocené), pokračovali jsme základnímu „village“ víny z apelací Maranges a Santenay (8 €) a končili Maranges Premier Cru (8 €) a Santenay Premier Cru. Zejména posledně jmenované bylo velmi jemné, bohaté a harmonické víno. Každopádně jsem byl nadšený celým ročníkem 2005.

Nejlepší tečkou za nákupem v Maranges byla návštěva druhé vinotéky v Cheilly v neděli odpoledne. Nesmírně vstřícná majitelka neustále nabízela další a další ochutnávky nejen vína, ale i sýrů včetně výkladu o vínech. Dozvěděl jsem se i to, že je Italka, provdaná do Maranges. Když mi doporučovala Bouthenetovy Hautes-Cotes de Beaune 2003, odmítl jsem to s tím, že jsem před dvěma dny přímo u Boutheneta koupil tři krabice jiných vín. Paní posmutněla nad zmařeným obchodem, pokývala hlavou a pravila upřímně, „Ano, pan Bouthenet je z Maranges nejlepší.“