Chtěl jsem si v novém roce přivlastnit zásluhu alespoň na zasněženém výhledu z okna pracovny, ale zase z toho nic nebude, sněžilo i u sousedů :o)
Na Nový rok jsem proklínal krtky, bez ohledu na mráz mi symbolicky přeorávali zahradu na měsíční krajinu, jako by tím chtěli znázornit stav mojí duše. Ovšem duše není věc, ale proces, a moje duše puká pod náporem krtčích rypáčků a rostou na ní krtince jako u Temelína. Líčím na krtky pastičky na myši, marně. Nevíte někdo, co platí na krtky v zimě?
Chaos a zmatek na mém pracovním stole taky jakoby zrcadlil mou duši. Marně jsem hledal prosincové výkazy pro ČSSZ a VZP i své vánoční degustační poznámky. Už jsem zapochyboval, jestli jsem víno opravdu vypil, ale po půlhodině jsem nějaké zápisky našel, takže sláva, vydáme se do Mâconu.
A nejen proto, že v burgundském Mâconu se bude odehrávat letošní veliký burgundský svátek svatého Vincenta, z Mâconu pochází i vinařství Bret Brothers, vycházející hvězda apelace Viré-Clessé. Viré-Clessé 2007 AOC, „Sous les Plantes“ rostlo na vinicích starých 55 až 70 let. Je ho jen čtvrt hektaru a kvasilo a zrálo 11 měsíců v dobových sudech. Dva bratři Bretové převzali podnik, Domaine La Soufrandiére v roce 2000 a budují ho jako haute couture vinařství, tedy podnik se špičkovými víny z Mâconu. Mâcon se v Burgundsku nepovažuje za bůhvíjak prestižní region, ale Bretové dělají dobrou práci ve snaze povýšit pověst místních vín a zviditelnit Macon. Jejich vlastní pozemky mají jen asi 7 hektarů, ale nakupují další hrozny z vybraných (údajně maličkých a starých) vinic, sami je sklízejí a zpracovávají.
Víno má impozantní láhev, zlatavou až tramínovou barvu. Podle vůně bych čekal mnohem starší víno, nazrálejší. Ve vůni dominuje botanická zahrada, stopa vanilky. Chuť je až luxusně ovocná, svěží a se zřetelným dotekem bariku. Na etiketě se píše „un grand vin au plaisir immédiat,“ tedy volně „určeno k brzkému vypití.“ Je to tak, Viré-Clessé je nejlepší mladé. Přesto mám po více než dvou hodinách dojem, že víno je trochu „zelené.“ Ostré kyseliny k Viré-Clessé patří, elegance převažuje, ale dnes to na mě působí trochu neurovnaně. 16 Euro ve vinotéce v Beaune.
Dnešní druhý objev přiletěl z Budějic, od čtenáře Vosiska. Před vánoci jsme si vyměnili spršku e-mailů a nakonec i krabici s šesti lahvemi různých vín – jak nám říkali rozzlobení oficíři na vojně: „Soudruzi, jak vy k my, tak my k vy!“ První díl, Pouilly-Fuissé 2006, Cuvée Hors Classe, Auvigne, Charnay-les-Macon. Na Boží hod vánoční jsem si tím vynahrazoval Štědrý večer bez vína.
Robustní tlustostěnná burgundská láhev, nazrálá zlatavá barva a šardonkovitodubová vůně – to není Fuissé, ale Fumé! Vyuzené dubem! Klasická šardonka je přikrytá kouřem ze starých klobás z Dunajské Stredy, tam co se recepty píší maďarsky – znáte ten čmuch? Chuť krásnou ovocitostí i mineralitou prozrazuje vyzrálé hrozny, zase je tam barik, ale po varování nosem vůbec nevadí. Dub propůjčuje chuti nazrálý tón, který by tam podle ročníku ještě neměl být. Víno má výraznou kyselinu a je dloooouuuuhééééééé! Teprve později vyčtu z etikety, že se hrozny sklízely až v říjnu, kvašení proběhlo v nových dubových sudech (říká se, že tímhle způsobem se barik nejlíp zakomponuje do vína a propojí se s ním). Parádní kousek. Jestli budou všechny Vosiskovy lahve tak dobré, budu mu muset poslat aspoň tři butylky jako bonus!
Ufff, jak napsala Alice Fejrynková, musíme se té nuladevítky chytit za rohy a vyjet z ohrady. Držme se na hřbetě, dokud to pojede! A co vy? Myslíte, že na nuladevítce pojedeme z kopce nebo budeme muset tu káru tlačit? Máte obavy ze světové finanční krize? Myslíte, že se kvůli ní prodá míň vína? Nebo naopak zkrachovalí bankéři pozvednou spotřebu alkoholu?