Pozdní sběr s Jordi Savallem a Garym V.

Sobotní podvečer jsem si k večeři uvařil špagety a vynesl si je na zahradu s vínem. Na notebooku jsem si k tomu z Youtube přehrával klipy Katalánce Jordi Savalla, který mi prozářil páteční večer v Rudolfinu. Doufám, že to kulturní novináři pasují na letošní koncert roku, tak jako loňskou show Leonarda Cohena v Tesla Aréně!

Celé páteční odpoledne mě pronásledovala smůla, ale Savall s dalšími spoluhráči a holandskými foukači (Nederlands Blazers Ensemble) by mě povznesli do nebes i z pekla, natož z pražského Rudolfina a měkkých sedaček v šesté řadě. Snivě melancholické písničky, které i se severoafrickou melodií připomínaly ty blízké, moravské, radostné jihoevropské taneční kousky nebo tajemně svůdné iránské a turecké tanečky, a to všechno soubor holandských dechařů občas přibrousil do řízného bigbítu a přidal podiovou show dvou bezchybných žonglérů, kteří žonglovali s klarinety, metali kužele i koule do rytmu muziky… jako ohňostroj dojmů to bylo, jen bez toho protivného pyrotechnického rachotu, hráli jemně, snivě a krááásně (jak říkával Ilja Hurník). A ty opakující se motivy moře, západu slunce a svítání nad mořem, uááááá, nejvyšší čas vyjet na dovolenou!
Přidávám odkaz na video, poděkování mému kulturnímu referentovi za včasné upozornění a běžím shánět cédéčko. (Obrázky jsem ukradl z webu Pražského Jara tady, na idnes je článek s pozváním.)
Jiný příklad autentického přístupu k folklóru než Jordi Savall nabízí nové video z reality show Britain’s Got a Talent. Vůbec se mi sem nehodí a ostýchám se tady ta videa ukazovat, ale moc se mi to líbí :o) tak si překlikněte a podívejte se, jak si Britové dělají prču z vlastních tradic. Je to tady a doporučuju obě videa.
Ke špagetám jsem vylovil ze dna ledničky jednu Burgundu z Montagny, ale k muzice už jsem začal víc přemýšlet o párování – špagety se k Savallovu mediterránskému hudebnímu mixu dobře hodí (jen jsem měl udělat omáčku arabbiata místo rajčatového pesta :). Po špagetách jsem zkusil espresso, ale první pokus s mlékem s muzikou neladil, teprve hořké silné preso prošlo. A krémový kozí sýr, jemně nakyslý, ten mi ke středomoří šmakoval! Víno myslím mělo být červené, třeba sicilské nebo sardeňské, nebo toskánské Le Volte. Ale já jsem chtěl záměrně před cestou do Francie ochutnat bílou burgundu.

Montagny Premier Cru Vieilles Vignes 2004 , JP Berthenet, Montagny, Francie

Cuvée z několika Premier Cru vinic, Chardonnay. Zářivá barva citronové kůry, křupavá kyselinka s citrusovými a jablečnými chutěmi. Minerální závěr a nečekaně dlouhá dochuť. Výborné víno k jídlu.
Před rokem jsem tady psal o tom, že vinná réva je původem pralesní liána a co taková liána panečku dovede! Šel jsem o tom v neděli rozjímat na mělnické vinice a už zase liánuje :o) Přikládám fotky, ale v reálu je to zábavnější! Vyražte se podívat na vinici, v červnu to ještě bude bezpečné.
Garyho Vaynerchucka sleduje na twitteru 350 000 lidí. Bože dobrý, navíc byl na CNN. „I am a phenomenon,“ říká tam skromně 🙂 Kontroloval jsem to včera a twitter hlásil 417 000. CNN Video mi sem nejde vložit, takže jestli chcete vidět splašené TV moderátory s kadencí kalašnikova automatu, jukněte sem.
Dnešní společnost zbožňuje tituly a prestiž. Každý by chtěl řídit Ferrari, oblíkat Dolce & Gabbana, pít nejlepší vína světa. (Cituju z blogu Alfonso Cevoly, viz dále. Je Corton Charlemagne globální značkou jako Ferrari? Asi ne, ale co třeba Romanée Conti? A co Sassicaia??? Nic proti Ferrari, ale ve světě vína se snažím držet při zemi. Už jsem to formuloval před rokem tady, imponují mi levná vína, která chutnají jako ta nominálně o třídu lepší. Teď se mi to hodí, když mám do Komunitních bedniček přivézt burgundské Pinoty do 10 Euro. Sjíždím na zahradě desetieurové Cote-de-Nuits Villages 06 z Chateau de Prémeaux, abych zjistil, zda bude dost dobré do bedniček.
Alfonso Cevola alias Italian Wine Guy (IWG) se vydal na cesty a půjčil svůj dům i blog Beatrici Russo. Ta se pustila do souvislostí finanční krize a klesajícího obchodu s vínem od podlahy: Zákazníci chodí a kupují Barberu místo Barola a Rosso di Montalcino místo Brunella. Můžu potvrdit, že před týdnem v mé oblíbené vesnické restauraci, kam jsem si zvykl chodit třeba na chřestovou polívku a kachní játra na pečeném jablku, bylo vymeteno – byli jsme jediní hosté, takže některé projevy krize se zřejmě přelévají i k nám. Ale Skleničkovy komunitní bedýnky měly včera stejný počet přihlášek jako v prvním kole, takže se večer nad burgundským červeným CDN Villages decentně usmívám a těším se, jestli se nakonec sejde víc objednávek, než napoprvé. Přihlásit se můžete tady, ale už jen pár dní :o) Neváhejte!