Studování encyklopedií a odborné literatuře vůbec jsem moc nedal. Při prvních cestách do Burgundska jsem s sebou vozil krabici knih, ale stejně si nejlíp pamatuju, jak mi v Buxy řekl důrazně při degustaci pan Berthenet: v Montagny máme jen Chardonnay. Žádné červené! Podobné vzdělávání má svoje slabiny, ale zase si při něm užijete víc zábavy, než nad encyklopedií. Na konci týdne jsem zase pocítil nutnost zvýšit si vzdělání, tak jsem se v pátek na krátkou chvíli vnutil do vinařství Krásná Hora.

Tenhle pohled tady mám několikrát, ale vždycky focený na jaře nebo v létě. Tentokrát ve večerním zářijovém slunci, trať Krásná Hora.

Na uvítanou jsem dostal burčák z muškátu. Sladký, krásný. To když ochutnáte, tak už nikdy nemůžete shazovat nějaké víno jen proto, že je sladké :o) Pak už to šlo rychle, zvyšoval jsem si odborné vzdělání. Vymýval jsem prázdné přepravky na hrozny a nakládal je do auta. Vyčistil lis, prostě úklid. Umývá a uklízí se pořád dokola. Fotek vás ušetřím.

V osm ráno byly hrozny Chardonnay překvapivě suché. Taky byly docela malé a visely nízko :o( Měl jsem pozvání jet na sklizeň do Avignonu, ale při vzpomínce na tamější nízké staré keře mě už nemrzelo, že tam nejsem.

Prostě čím menší postava sběrače, tím zdravější práce. Fotka ovšem skrývá to nejlepší – několik pater modrého nebe nad hlavami jsem musel oříznout. Lepší fotky nemám, za chvíli jsem měl od šťávy tak ulepené prsty, že jsem foťák radši nevytahoval.

Ještě jedna věc se podílí na poddvorovském bohatství: dýně. Nedělní svátek dýní jsem už nestihl, ale dýňovou výzdobu před každým domem jsem musel obdivovat.