Ochutnávku vín Domaines Devillard pořádala společnost Ad Vivum 10. října 2007 v salónku hotelu InterContinental. Pointu vyzradím předem, za 990 Kč to určitě stálo, a pokud budu v dalším textu něco kritizovat, nemělo by to překrýt celkový dojem, který byl výborný. Pokud jde o organizaci, náplň degustace a pohodlí účastníků, zažil jsem v Čechách málo srovnatelných degustací.
Podávalo se sedm vín ze dvou podniků vlastněných rodinou Devillard a k nim sedm ukázek pokrmů, připravených kuchyní hotelu. Vína komentoval příjemně energický Amaury Devillard, z francouzštiny překládal Jan Čejka z Ad Vivum s.r.o. Každý pokrm přišel uvést kuchař Miroslav Kubec. Přes složitější organizaci degustace postupovala dobrým tempem.
O dokonalé přípravě pořadatelů svědčí i jedna drobnost o tom, jak se můj dotaz dostal až na ochutnávku. Při telefonické rezervaci místa u firmy Ad Vivum jsem vznesl dotaz na majetkové propojení mezi Domaines Devillard a firmou Antonin Rodet. Na webu burgundského negocianta Antonina Rodeta jsem totiž našel nabídku Domaines Devillard, a protože jsem ve Francii pil i vína od Rodeta koupená za malý peníz v supermarketu, obával jsem se, zda se celá produkce dom. Devillard neblíží kvalitě těch celkem nezajímavých supermarketových vín. (Na druhou stranu Antonin Rodet prodává i nezpochybnitelně prvoligovou Domaine Jacques Prieur, takže jsem byl na rozpacích, jak tuto informaci strávit.)
Obchodník Ad Vivum moje obavy rozptyloval, a v úvodu degustace pan Devillard vysvětloval, že jeho pra-pra-pradědeček zakládal podnik Antonin Rodet a jeho rodina byla dlouho spolumajitelem podniku. Před několika lety se však rodina rozhodla podíl v podniku prodat a věnovat se vínu „více osobně“ a za utržené peníze nakoupila některá vinařství, na kterých dnes hospodaří. Nemám samozřejmě potvrzení souvislosti mezi mým dotazem a výkladem pana Devillarda, ani si nechci připisovat zbytečné zásluhy, ale jestli tam souvislost byla, beru to jako bod navíc pro organizátory.
Mimochodem, kolem budovy Chateau de Chamirey, kde firma i rodina dnes sídlí, jsem při návštěvách Mercurey procházel (to se nedá minout) a takovou koupi bych bez váhání schválil.
Kromě promítané prezentace firmy (z jejich webu pochází i fotka Chateau de Chamirey) přivezl Amaury Devillard i ukázky půdního složení třech vinic. Fanoušci Garyho Vaynerchuka si pošmákli, já jsem se šetřil na hlavní program:
1. „Le Renard“ – Bourgogne Chardonnay 2005, Chateau de Chamirey. Carpaccio z tuňáka Yellow Fin a opečený plátek tuňáka s tartarem ze salátové okurky. Le Renard znamená liška, pan Devillard nevysvětlil, proč dali základnímu vínu tento název, takže jsme přišli o tradiční historky o mlsných liškách, které chodí večer užírat dozrávající hrozny :- ) Na Moravě se podobné historky vypráví o srnách, sám jsem slyšel podobnou o liškách na Chateau Corton. Beru to spíš jako mysliveckou latinu (myslel jsem, že lišky jsou masožravé, nikoli všežravé?), ale jestli někdo máte hlubší znalosti o stravovacích zvycích lišek, rád se nechám poučit – prosím o zprávu. Ale pozor na víno! Krásná jiskrná světlá barva, na základní šardonku je to aromatická bomba se spoustou ovoce ve vůni, nesmírně čisté i v chuti, byť chuť už není tak výrazná, jako vůně. Chuť překvapivě dlouhá, příjemně minerální a svěží. Víno proteklo dubovým sudem, hrozny jsou z Mercurey, kde má Chateau Chamirey 37 hektarů vinic, z toho 15 ha kategorie Premier Cru. Zejména k syrovému masu tuňáka se víno báječně hodilo.
2. Mercurey 1er Cru Blanc „La Mission“ 2005, Chateau de Chamirey. Marinované mušle svatého Jakuba v citrónovém oleji na pyré ze sušených tomat. La Mission je vinice o výměře 1,8 ha, která je zcela ve vlastnictví Chateau de Chamirey (Monopole). Toto chardonnay je o stupeň plnější, s krásně prolnutými kyselinami a taniny. Plná chuť, koncentrovanější než předchůdce a výrazně minerální. 40% nových dubových sudů. K svatojakubským mušlím se hodí, jen já jsem si je neužil, neb mám k mušlím nedůvěru.
3. Bourgogne Pinot Noit „Le Renard“ 2005. Šafránové nudle s tempurovaným prsíčkem z jarního kuřátka na zázvorové trávě, omáčka ze zázvoru a Yakiniku.
Na Pinot vysoká sytá barva, byť s rezervou na potemnělé osvětlení… a zase překvapivě komplexní vůně, ze které žádný vjem nepřebíjí ostatní. Ovocná chuť je ještě zavřená a kyseliny s taniny hrají prim. Teplé prsíčko je moc příjemné, šafránové nudle nám byly představeny jako ukázka molekulární gastronomie, ale kombinace prsíčko – Pinot myslím nevyšla, alespoň u mě ne. Já bych je pároval s Chardonnay, ostatně v Burgundsku se chová zvláštní plemeno kuřat právě za tímto účelem.
4. Mercurey Premier Cru „Les Ruelles“ 2005, Chateau de Chamirey. Terinka z jeleního hřbetu s brusinkovým konfitem. Terina s brusinkou je karta vyhrávačka a s Pinotem je to lahůdka! Tady párování vyšlo dokonale! Samo víno má opět temnou barvu a těžkou ovocnou vůni. Chuť je koncentrovaná, s malým dotekem kyselin v závěru, převládající chuťový dojem je přezrálá třešeň. Prý jde o hustou výsadbu vinice s redukovanou sklizní (35 hl/ha). Hustá výsadba (podle Darwina a vývojové teorie – to dodávám já…) může za vyšší koncentraci moštu, protože přežijí jen ty nejsilnější hrozny.
Já mám pro červená vína z Mercurey slabost, protože to je „hodně muziky za málo peněz.“
5. Nuits Saint Georges 2004, Domaine des Perdrix. Španělská sušená šunka s pikantním kuskusovým salátem a fíky. Perdrix je francouzsky koroptev. Tmavší barva vína, podle vůně typické Nuits. Ve vůni (i v chuti) ostružiny a švestky, velmi kultivované, kráááása, typické Nuits-Saint-Georges, to by nešlo nepoznat i naslepo! Družba se suchou šunkou je SUPER! Doma to občas zkoušíme s italskou šunkou (prosciutto cruddo) a funguje to. Velmi čisté víno, které se ale s časem ve sklenici mění, hádám za pár hodin bude vonět a chutnat po švestkách. To je můj favorit a vítěz degustace, dokonce bych v tomto případě překousl i cenu (1695 Kč) – v Burgundsku vína z Nuits Saint Georges AOC začínají na 15 €, a tohle je hodně dobrý zástupce.
6. Nuits Saint Georges Premier Cru „Aux Perdrix“ 2005, Domaine des Perdrix. Konfitovaný hovězí krk s burgundskou omáčkou a pečenými pak-choiovými listy. Velmi hustá výsadba vinice (13.000 hlav na hektar) stáří vinice ve třech krocích 80-42-22 let. Každá část vinice (podle věku) se vinifikuje zvlášť a víno se sceluje až nakonec. Vůně je komplexnější, těžší, složitější ale harmonická. Je to trochu drsnější štiplavé víno, mladé, taninové, výrazné, ale dá se pít, ovšem lepší by bylo ještě počkat. Amaury Devillard říká, že je to ještě bébé – děťátko. Ale už teď je chuť dlouhá a s hovězím krkem jde krásně dohromady. V Burgundsku jsem jedl hovězí po burgundsku dvakrát (jednou na náměstí v Puligny, podruhé na náměstí v Meursaultu :-D, ale tahle jednohubka byla lepší.
7. Vosne Romanée 2000, Domaine des Perdrix. Rolovaný jehněčí Paillard s restovanými houbami a špenátem. Cihlová barva naznačuje vyšší stáří vína. Víno má mnohem jemnější projev, než dvě předchozí ukázky. Objevují se aromata lesa, podhoubí a výrazná kořenitost. Jemné víno, ale já bych dal přednost základnímu Nuits SG, číslu 5. Ovšem jehněčí s restovanými houbami k tomu jde báječně – doma teď taky zkoušíme lesní houby s Pinoty a funguje to, ověřeno!
Shrnuto, podtrženo: paráda! Krásná vína, doprovázená jemnými pokrmy, občas šťastně, občas neúspěšně spárovanými (ale na konkrétní dvojice víno – pokrm mohou mít různí účastníci různé názory). Dobrá až výtečná prezentace a organizace. Cena akce není docela nízká, ale mám pocit, že jsem za své peníze dostal víc, než jsem čekal.
Na druhou stranu, prodejní ceny vín mě naplňují skepsí až depresí, nejsem však typický zákazník, protože jsem si letos vyhradil jeden den dovolené na Mercurey a tamních vín mám ve sklepě dost na rok dopředu. Překvapilo mě, že nepřišlo víc lidí. Nabízená vína byla skvěle vybraná a byla to výborná příležitost dozvědět se víc o burgundských vínech přímo od výrobce. Kdybych měl akci bodovat, dám plný počet skleniček.