O pražské ulici jménem Nekázanka praví pověst, že ji Karel IV. nekázal stavět a stavitelé mu ji postavili jaksi načerno, nevyžádaně. Aby král (a císař) ukázal, že je opravdu Otcem Vlasti, nechal ji pojmenovat Nekázanka. Z historických pramenů se dočteme, že toho Karel IV. musel překousnout mnohem víc, včetně toho, že mu jeho šlechta hodila na hlavu jeho nový zákoník. Neměl to lehké. Ale k věci – na konci textu vyhlásím novou Komunitní Bedýnku, které pracovně říkám Nekázanka, protože jsem ji neplánoval. Prostě mě před pár dny napadla při četbě wineblogů 🙂 Ale teď už o Pinotu Blanc 2011 z vinařství Krásná Hora. Je to možná jediné krásnohorské víno z ročníku 2011, na kterém se shodneme s Evas i s Lukášem z ovíně.cz.

Víno má čirou světlou slámovou barvu, vůně je jemná odrůdová s náznakem chlebovinky a citrusů. V chuti má zkrocenou kyselinu (6,5 gramu na litr), je středně plné, máslové, s příjemnou mineralitou a kořeněným závěrem (to koření asi není pro Pinot Blanc typické, ale je příjemné a zábavné). 13% alkoholu, ale působí lehce.

Není to typický moravský Pinot Blanc, na to mu chybí „typická moravská“ kyselina – právě podíl neodbourané kyseliny jablečné je to, co mě na „typických moravských“ vínech často vadí. Jablečnou je často nutné vykompenzovat zbytkovým cukrem :o) následně máme v kyselém ročníku 2010 (v „typických moravských vínech“) spoustu zbytkového cukru a ve výborném ročníku 2011 zrovna tak, protože kdo sklidil pozdě, měl by bez zbytkového cukru zase příliš vysoký alkohol. Takže to není typický moravský Pinot, ale je to typické krásnohorské bílé. Za odbouranou kyselinu jablečnou vděčí teplému ročníku (a možná i několika měsícům ležení na jemných kvasničních kalech). Jinak je na něm vidět, že výrobce nechal víno, ať dělá co umí a zbytečně do něj nezasahoval (ano, selektované kvasinky se v Krásné Hoře používají). Diskuse na ovíně.cz a následně na Evasině růžovém blogu o tom, jestli výrobce tlačí na primární aromatiku nebo jestli na ni tlačil dříve a teď od toho ustupuje, mi přišla scestná – krásnohorský Muškát, Pinot Gris, Tramín i Chardonnay v minulosti byly odrůdově snadno určitelné, ale určitě ne postavené na primární aromatice.

Nový ročník 2011 pro mě nebyl překvapení – snad jen kvalitou materiálu v tancích a sudech, jak jsem o tom psal v lednové Zprávě o naději tady. Červencová degustace (tady) byla jen potvrzením očekávaného trendu. Je to možná dané tím, že s Markem Vybíralem mluvím poměrně často. Víme o sobě, že nás oba baví Burgundsko i Itálie, vím, jaká vína oceňuje on a k čemu by chtěl směřovat.

Už jsem několikrát měl krásnohorská vína v Komunitních Bedýnkách. V minulosti jsem se sám brzdil, abych do Bedýnek nedával ještě víc jeho vín – považuju Marka za kamaráda, ale nechci, aby to vypadalo jako že kamarády protlačuju příliš a nejsem nestrannej. Nedávná diskuse na ovíně.cz a Evasině růžovém blogu mě ale vyprovokovala k úvahám o čistě krásnohorské Bedýnce. Prapůvodní idea Bedýnek byla porovnat si chutě a vůně, názory a degustační poznámky pana Skleničky se čtenáři. Mohli bysme se k tomu vrátit a porovnat si poznámky a názory hned tří vínopsavců, kromě mě i Evase a Lukáše na ovíně.cz. Namísto psaní komentářů nabízím šest krásnohorských vín k ochutnání a čtenářské diskusi.

Na srpen jsem zatím žádnou bedýnkovací aktivitu neplánoval (kdo by taky něco takového plánoval na prázdniny, když jsou všichni u vody a blogy nikdo nečte), ale jestli to Evas a Lukáš podpoří, možná by to nemuselo skončit fiaskem. Co myslíte vy? Chcete si vyzkoušet karton šesti krásnohorských vín za ceny platné ve vinařství, suma sumárum pod tisícovku?

Muškát moravský 2011, 140 Kč

Sauvignon 2011, 180 Kč

Pinot Blanc 2011, 180 Kč

Zweigeltrebe Rosé 2011, 150 Kč

Zweigeltrebe 2011, 140 Kč

Grandfather Memorial Cuvée,160 Kč

Přiznávám se, že jsem fanoušek vinařství. Jestli to nejsou ty největší pecky z Krásné Hory, tak buď proto, že jsem je v červenci nestihl ochutnat, nebo proto, že to nejlepší ještě leží v sudech (Pinot Noir a Merlot). Nebo proto, že jsem demokrat a vybral jsem do Bedýnky SVG 2011, o kterém jsem napsal co jsem napsal, ale Evas se naopak líbil :o) Kdybych si to vybral úplně po svém, asi bych místo SVG 2011 dal Cuvée Viktoria 2010. Ale k tomu dojdete sami, jestli vás krásnohorská vína zaujmou – není nad to domluvit si degustaci ve vinařství a zajet si pro víno přímo k výrobci. Poslední položka, Grandfather Memorial Cuvée 2011 je víno, které zatím nemá jméno. Společně kvašená směs deseti odrůd ze staré vinice z roku 1947 (namátkou veltlín, neuburg, muller, bílý portugal, šedý portugal, ušlechtilé bílé, možná i chorvát) už vyzrála v nerezovém tanku a Marek Vybíral mi v pátek slíbil, že ji speciálně pro Skleničkovy Bedýnky nalahvuje.

Prostě je to na vás, posuďte to sami a napište si vlastní degustační poznámky, nejlíp sem do komentářů. Samozřejmě by nejlepší způsob distribuce bedýnek byl ten, že byste si pro ně sami zajeli do Starého Poddvorova. Někteří z vás to už nejspíš udělali, pro ostatní jsou tu jedenácké Komunitní Bedýnky. Distribuce opět v žižkovské vinotéce Le Caveau, mimopražským poštou (s příplatkem 190 Kč na poštovné), nově vyzkouším další odběrní místa – kromě tradičního Brna i Hradec Králové, Ostravu a Bratislavu.

Jestli se chcete přidat k Bedýnkářům a porovnat si svoje chutě s třemi bloggery a dalšími Bedýnkáři, hlaste se na konci článku. Budu chtít platbu předem (950 Kč plus 190 Kč poštovné pro ty, kteří si nemůžou bedýnku vyzvednout v pěti jmenovaných městech). Měli bysme to stihnout do konce srpna, všem přihlášeným zase pošlu podrobné informace e-mailem. Hlaste se tady!