Na úvodní fotce z květnového výletu do Burgundska je výhled od stolu, kde se podávaly snídaně – je to na samém kraji vesnice Puligny-Montrachet, s výhledem na vísku Meursault. Tak se mi to zasociovalo s příspěvkem o lahvi Meursaultu… potkal jsem tam několik zajímavých lidí, mimo jiné kanadský párek na dovolené, který mě potěšil svými nářky na to, jak jsou francouzská vína v Kanadě a USA předražená.

Podle jejich slov jsou v Kanadě jihoamerická, jihoafrická a další levná vína opravdu levná, ale dobrá francouzská, například burgundská jsou asi trojnásobně dražší, než v Burgundsku. Připomínalo to moje vlastní nářky nad prodejními cenami dovozců v Čechách, ale pak jsme se Kanaďanů zeptali na celní předpisy… Smějí si dovézt asi 3 lahve vína, cokoli navíc se daní stoprocentní přirážkou. Hned se mi zlepšila nálada – Kanaďané si totiž nemohou vzít auťák, zajet si tisíc kiláčů do Puligny a přivézt povolených 120 lahví vína s nulovým clem. Nejsme na tom tak špatně!

A bude ještě líp – kromě nich jsem v Puligny potkal dva páry belgických bankéřů, kteří si do Puligny jezdí pravidelně jednou ročně pro víno a s bezcelními limity si evidentně hlavu nelámou – mám podezření, že pašování burgundského je oblíbený sport belgických bankéřů, kteří se pak na večírcích trumfují tím, kdo dokázal ve svém Renaultu přivézt větší náklad francouzských vín.

Tak ještě obrázek z jedné snídaně v Puligny. Stejný stůl, stejný směr pohledu jako na horním obrázku. Francouzské snídaně…