GSM orgie: barvy, alkohol a koření

Kontrolní otázka. Co mají společného následující názvy: Clairette, Picpoul, Terret Noir, Picardin, Bourboulenc, Counoise, Mauzac a Calitor? (Nápověda: patří sem i Grenache, Syrah, Mourvedre a Cinsault.) Z těchto francouzských odrůd (a ještě několika dalších) se vyrábí víno v apelacích jižní Rhony, třeba Côtes-du-Rhône a Châteauneuf-du-Pape. Ve čtvrtek 28. ledna pořádal Daniel Brož v žižkovské vinotéce Le Caveau ochutnávku vín z jižní Rhony.

Oblast Côtes-du-Rhône se táhne podél toku řeky Rhôny od Vienne až po Avignon, nějakých 120 km. Nejslavnějším vínem je „papežské“ Châteauneuf-du-Pape, do kterého se smí mísit celkem třináct odrůd. V celé oblasti najdeme vína navzájem velmi odlišná. Je to dané nejen možností používat tolik odrůd révy, rozdíly v geologickém složení a umístění vinic ale i rozdíly v použité technologii. Podle mých krajně skromných zkušeností mají vína od Rhôny přece jen několik společných vlastností. Použití „mobilně telefonních“ GSM odrůd (Grenache, Syrah, Mourvedre), výraznou barevnost, silně kořenité chutě, vysoký obsah alkoholu a relativně nízké, přátelské ceny.
V příjemně komorním sklepním prostředí se začínalo bílým Côtes-du-Rhône 2008 od La Bastide Saint Dominique (50% Viognier, 25% Grenache a 25 Clairette). Bylo to jako vyskočit poprvé z letadla s padákem, vykročení do neznámého světa, protože s těmihle odrůdami prostě nemám žádné zkušenosti. Víno je příjemně plné v barvě i v chuti, kořenité i ovocité, a první překvapení, 13,5 % alkoholu. Druhý vzorek, růžové Côtes-du-Rhône 2008 (Grenache a Cinsault, 50/50, zase výrobce La Bastide Saint Dominique) měl výraznou, karmínovou barvu, žádný vybledlý losos! V jemné vůni se projevuje alkohol, v chuti třísloviny. Na můj dotaz, kde se berou třísloviny v roséčku vysvětluje Daniel Brož, že v Rhoně je obvyklá dlouhá macerace (barva vína tomu nasvědčuje). Etiketa potvrzuje dojem z vůně – zase 13,5% alkoholu, dost na růžovku. Zajímavé víno na letní zahradu, v mrazivém konci ledna ale rosé prostě neocením.
Moc příjemné překvapení bylo třetí víno, Côtes du Rhône – Rouge 2007 od La Bastide Saint Dominique. Konečně červené! 80% Syrah, 20% Grenache. Temně rudá barva, luxusní vůně ovoce a kůže, kterou si spojuju právě s odrůdou Syrah. V chuti ještě trpké, údajně taky dlouho leželo na slupkách. Měl jsem dojem, že se víno ve sklence docela rychle vyvíjí a jedno jsem koupil, na zkoušku, co udělá za rok. Napsal jsem na lahev fixem vánoce 2010 a čekám. Za 200 Kč je to úžasné víno.
Čtyřka bylo Svatovavřinecké z Liracu, přesněji – Côtes du Rhône „St.Laurent“ 2007 od Cave de Lirac. Směs Syrah, Grenache, Mourvedre, Carignan a Cinsault. Tři přidané odrůdy (proti předchozímu vzorku) zřejmě víno zjemňují, má světlejší barvu, méně intenzivní vůni a uhlazenější, výraznou chuť. V pátém kousku, Liracu 2008 od Vignerons de roquemaure jsem cítil kromě máty i jemně mejdlíčkovou vůni, i v kořenité chuti stopu saponové chemie. Spousta exotického koření. Nízká cena, ale mně mejdlíčková aromata rušila.
Při šestém vínu jsem rezignoval na popis barvy vína. Barvy jsou nevídaně výrazné, tak jak to obdivuju u italských vín. Lirac „La Rovere“ 2007 z Cave de Lirac, místního družstva. Složení GSM, ve vůni vyvážená směs ovoce a květin, pěkná harmonická kulatá chuť se silně kořeněným závěrem. Rozpoutala se debata o dekantování, tohle víno bych si chtěl pomalu vypít a sledovat, jak se s teplotou a provzdušněním mění během několika hodin.
Po šestém víně přišel mimovzorek 6B, další Côtes-du-Rhône 08 pro ty, kterým se líbila trojka. Pravá sedmička bylo víno stočené jen pro tuto příležitost přímo z tanku ještě před lahvováním. Côtes-du-Rhône Villages 08 od La Bastide Saint Dominique. Nesířené, nefiltrované víno. Jemné, chuťově plné, živé víno, luxus přímo z kohoutku nerezového tanku. Zřetelně vyšší třída, než všechna předchozí vína, ale je to dané širokým spektrem chuťových podnětů ve víně, které zřejmě následná filtrace může zůžit. Už vůně je jemná jako látka luxusního saka. V chuti málo taninů nebo spíš „jen ty sladké,“ krásné živé víno, to se ani nechce analyzovat. Cena neuvedena.
8. Lirac St. Valentin 2007, Vignerons de roquemaure. GSM 40 – 40 – 20. Pěkná vůně s kůží, plná nasládlá chuť, za 258 Kč je to láce. Krása s jemným dotekem sudu, v chuti přezrálé ovoce, dokonalý doprovod k masu. Na závěr přišli dva Cvrčci. Grillons 2008, Côtes-du-Rhône „Terres Blanches“ mělo čistou ovocnou vůni, v chuti pěknou kyselinu, která nesla dojmy přezrálého ovoce. Cena 299 Kč. Desáté víno, Grillons Côtes-du-Rhône „Terres Rouges“ 2008 už bylo dražší (455 Kč), podobné předchozímu, ale ještě o třídu elegantnější, jemnější a noblesnější. Výrazná chuť a dojem, že toho mám plnou pusu. Obě poslední vína nebyla filtrovaná.
Bonbonek na konec bylo Châteauneuf-du-Pape 2007 od La Bastide Saint Dominique. (80% Grenache, 10% Syrah, 5% Mourvedre, 5% Cinsault). Klasická +++ barva vína, kultivovaná vůně s animálními tóny a nasládlá chuť přezrálého ovoce a marmelády (za nasládlým dojmem je nejspíš 15% alkoholu). Tentokrát žádný kořenitý závěr, kořenitost jakoby byla vytlačena až do dochuti. Dlouhé. Pro mě nejlepší víno večera. Cena 550 Kč.
Šel jsem na ochutnávku jen ze zvědavosti, z jiných textů na blogu je známé, že v Le Caveau je distribuční místo Skleničkových Komunitních Bedýnek a já jsem tam na degustaci nebyl nejmíň rok. Zvědavost byla uspokojena vrchovatě, navíc jsem zjistil, že řeči o tom, že vína z Rhony jsou levná, mají pravdu. Jak říkal průvodce večerem, kdyby taková vína byla z Burgundska nebo z Bordeaux, stála by dvakrát nebo třikrát tolik. Poměr kvality a ceny je u rhonských vín výhodný. Ale to jste nespíš věděli :o) Sám jsem si vína z Côtes-du-Rhône pamatoval jako levné a nenáročné pití, tady jsem byl překvapený, kolik z nich jsou ve skutečnosti jemná a bohatá vína.