Fattoria Sorbaiano leží na kopečku naproti mohutné středověké věží Montecatini Val di Cecina, z degustační místnosti má úchvatný výhled na údolí Ceciny táhnoucí se až k etruské Volteře.
Sorbaiano má z monteskudájských vinařství možná nejdelší historii, rodina současných majitelů koupila podnik už v padesátých letech minulého století. Při letošní návštěvě jsem viděl na zdech diplomy z Vinitaly za vína z ročníku 1990. Už jsem se tady rozepisoval, že jsem v roce 2004 náhodou zabloudil na garážovou degustaci jejich vín v Montecatini, trochu víc jsem o nich napsal vloni, kdy jsem tři jejich vína nominoval do loňských Komunitních Bedýnek. Domluvil jsem si na letošní dovolenou návštěvu s obchodní ředitelkou paní Grazií Picciolini, ale pochyboval jsem, jestli bych loňská vína dal do Komunitních Bedýnek znova – hlavně Lucestraia se mi zdála příliš vyhraněná. Ale krátké přechutnání to všechno změnilo.
Napřed jsme ale proběhli sklepní hospodářství, barikový sklep ve kterém zraje Rosso delle Miniere i výrobní halu s moderními nerezovými tanky. Chodbou lemovanou betonovými tanky jsme došli k plnicí lince, vyprosil jsem si návštěvu linky jako úlitbu dětem, které jsem měl s sebou a které z loňské návštěvy Chianti nadchla nejvíc běžící lahvovací linka v La Brancaie. (Podrobněji o Sorbaianu v loňském článku nebo na webu vinařství.)
V degustační hale mi paní Picciolini otevřela čtyři vína, základní bílé a červené, novou Lucestraiu 2009 a Rosso delle Miniére 2004.
Montescudaio Bianco 2010 DOC je směs 80% Trebbiana a po deseti procentech Vermentina a Chardonnay. Hodně suché, svěží, s pěknou kyselinou, ovocným projevem a minerálním závěrem. Nic světoborného, ale při ceně kolem pěti Euro dobré každodení pití k jídlu.
Lucestraia 2009 DOC je částečně (mírně) barikovaná směs stejných odrůd, ale s podstatnějším poměrem Chardonnay (30%) a Vermentina (20%) a s výrazně redukovanou sklizní. Loni byla vyrobená ze zřetelně přezrálých hroznů, letos je mnohem svěžejší, lehčí, přístupnější, přesto stále docela komplexní a harmonické víno. Podstatně se mění s teplotou. Podchlazená na doporučovaných 14 stupňů je svěží, s limetkovou a jemně vanilkovou vůní. Příjemně plná v těle, ale s pěkným minerálním závěrem. Při ohřátí vystupuje medová chuť, Lucestraia těžkne a vystupuje přezrálost hroznů – zdaleka ne tolik jako v předešlém ročníku, ale přesto znatelně. Hned se mi zalíbila a koupil jsem tři lahve pro domácí ochutnávku, ale v Sorbaianu jsem ji pil vychlazenou.
Montescudaio Rosso 2010 DOC je směs 80% Sangiovese a 20% Montepulciana. Proti takovému cuvée mám hned dvojnásobnou nedůvěru, jednak vůči monteskudájským cuvée se Sangiovese, jednak vůči odrůdě Montepulciano – zatím jsem se setkával jen s levnými víny z téhle odrůdy. Tady to funguje, Montepulciano víno příjemně zjemňuje a zakulacuje, výsledek je pěkně pitelné víno k jídlu – vino da tutto pasto, jak se říká v Itálii. Zase nic světoborného, ale s cenou kolem sedmi Euro bezvadné každodenní pití.
Rosso delle Miniére 2004 DOC je asi nejambicioznější víno Fattorie Sorbaiano. Cuvée 60% Sangiovese, 30% Cabernetu Franc a 10% Malvasie Nera je letos krásně vyzrálé, plně ovocné s výraznou kyselinou, s mizejícími taniny (necelý rok v barikových sudech) a hladivým dotykem pepře v závěru. Mezitím můžete hledat a nalézat papriku, tabák i kávu. Znatelně svěžejší než předchozí ročník, který jsem měl jako bonus v Komunitních bedýnkách – ročník 2003 byl zřejmě i v Toskánsku spálený, tohle víno je po sedmi letech v lepší formě. Cena je asi dvacet Euro, přesto se za něj přimlouvám – stojí za to.
Fattoria Sorbaiano mě příjemně překvapila. Po loňském nákupu jsem čekal podobná vína, ale podle degustace čtyř vín se zdá, že letošní produkce je o třídu lepší, než loňská: je svěžejší a vyváženější.