ChiantiGate

Zamračené počasí mi každou zimu stáčí myšlenky k Itálii: vloni jsem dokonce na konci listopadu chtěl vyjet na týden do Janova. O letošních prázdninách jsem tady horoval pro italské dovolené, tak jestli se někdo chcete přidat, ozvěte se. Přelom roku by mohl být dobrý čas na rezervaci ubytování v toskánském agriturismu.

Jinak ale chodí z Itálie mizerné zprávy. Ještě jednadvacátého října děkovalo Consorzium Brunella di Montalcino italskému ministru zemědělství za podporu v USA po nedávném skandálu (americké úřady zastavily import Brunella a naléhaly na italské partnery, aby si ve věci kontroly kvality vína zjednaly pořádek), čerstvé zprávy hovoří o novém vyšetřování a podezření z rozsáhlého pančování vína:

Podle mnoha zpráv italských médií italské úřady mají podezření, že asi 10 milionů litrů Chianti, Toscana IGT, Brunella di Montalcino a Rosso di Montalcino byly „říznuté,“ tedy smíchané s víny nižší kvality. Podle těchto zpráv je pro podezření z falšování úředních listin vyšetřováno sedmnáct osob a 42 firem.

10 milionů litrů vína? To by se u nás stát nemohlo!
Emotivní ohlasy přicházejí hlavně z Ameriky, která je pro italská vína důležitým trhem. Navíc obchod s vínem v USA v poslední době díky finanční krizi šel špatně a takováhle zpráva by mohla americkému trhu s italským vínem dost ublížit. Alfonso Cevola je zklamaný, Do Bianchi je naštvaný a nejvíc posměchu sklidí Wine Spectator, který nominoval do svojí výroční Stovky nejlepších vín devatenáct italských. Mně to od italské dovolené neodradí, ale ukazuje se, že ruku v ruce s apelačním systémem musí jít tvrdé sankce za zneužití (a neškodily by aspoň nějaké sankce i u přívlastkového systému). Historky ze Chablis, kde (prý) měl být jeden vinař na deset let sankcionován za to, že v horkém létě zpanikařil a začal zalévat vinici, se mi zdály přehnané, ale ve světle pokračujících italských problémů vypadají francouzské starosti velmi pohodlně.