Biodynamické jiu-jitsu

Při psaní poznámek k včerejšímu článku o jednom biodynamickém víně mě napadla kacířská myšlenka. Jsem si stoprocentně jistý, že tam někde za displejem je někdo, kdo ji pochopí a ocení:o) Takže pokračování ze včerejška…

Neodpustím si jednu poznámku k exportu biodynamických myšlenek z jižních zemích na sever. Navštívil jsem toskánské biodynamické vinařství Caiarossa celkem čtyřikrát a ani jednou jsem nezahlédl nikoho při práci na vinici. Domácí příznivci biodynamiky často zdůrazňují, že vysazení moderních chemických přípravků musí nahradit intenzivnější a mnohem častější manuální prací ve vinohradu. Moje čtyři nakouknutí do dvou údolí, ve kterých se skrývá 16 hektarů vinic Caiarossy jistě nejsou průkazná a mohl jsem někoho přehlídnout, ale když si vsadím na první dojem a dám si ho do souvislosti s prudkou změnou počasí a depresemi z nedostatku slunce pravidelně následujícími po návratu z Itálie, vychází mi, že (například) v Toskánsku je mnohem sušší klima (než na Moravě například). Vinohrady nevyžadují tolik ruční práce, protože tlak houbových chorob není tak velký jako na Moravě (díky převládajícímu počasí a suchu). Vsadil bych se, že biodynamiku je možné v takových podmínkách praktikovat mnohem levněji než u nás, protože je mnohem míň náročná na lidskou práci.

Tak se nad výborným bílým z důsledně biodynamické produkce zamýšlím nad tím, jestli v případě biodynamiky nejde o trojského koně na způsob marketingového postupu amerických softwareových firem. Ty vyvážejí programy a jejich vláda naléhá na ostatní vlády, aby přejaly americké zákony o ochraně duševního vlastnictví, což je eufemismus pro boj proti kopírování softwaru. Jsem dalek toho interpretovat svět a jeho jevy (například vinohradnictví a biodynamiku) jako globální spiknutí : ) Ve skutečnosti mám rád některé jevy s biodynamikou spojené. Mám rád výrazná, koncentrovaná vína pocházející z hustě vysazených vinic a z nízkých hektarových výnosů. Mám rád vína kvašená spontánně, protože se mi často zdají senzoricky bohatší a pestřejší. Mám rád vína osobitá a rád jim odpustím nějakou technickou nedokonalost výměnou za dojem, že za to dostávám jinou zábavnou vlastnost. A samozřejmě si uvědomuju rizika spojená s konzumací alkoholu a byl bych rád, kdyby se ukázalo, že alkohol získaný přirozenou (přírodní?) cestou je méně nebezpečný než alkohol vyrobený technologicky. Jen mě někdy při pití těch často zábavných, někdy vzrušujících a jindy elegantně jemných vín napadá, jestli jsme schopni v našich podmínkách zopakovat jejich výrobní postupy, jejich výsledky a při tom všem jim ještě konkurovat cenou?
Jestli ne, je to nasnadě.