Pár fotek z hodnocení PWT

Dneska jen pár fotek, dojel jsem domů z hodnocení vín pro PWT až po sedmé večer. Ve čtvrtek to bylo 78 vzorků sektů (další dvě poroty dostaly podobný náklad Pinotů Gris a roséček) a ráno druhé kolo, takže budu stručný.

Když jsem tady ve středu vzletně napsal, že se chystám na hodnocení Pinotů Noir, tušil jsem, že stejně dostanu jinou kategorii. Když jsem ráno po příchodu do hotelu Crown Plaza zjistil, že jsem zapsaný v anglicky mluvící porotě na šumivky, nebyl jsem úplně šťastnej a sekty bych vyměnil za cokoli jiného. Nakonec se sekty ukázaly jako nečekaně zábavné a všestranně uspokojující. Na horní fotce Šárka Dušková, šéfredaktorka časopisu Víno Revue a spolu s Jindřichem Duškem hlavní hybatel soutěže Prague Wine Trophy.
Další fotka jako ilustrace překvapivé záhady, totiž velkého množství korkových vad. Byly doby, kdy jsem si liboval, že se mi korková vada vyhýbá, ale asi 5 vadných lahví z necelých osmdesáti je hodně, navíc bych to nečekal u sektu.
Předsedou poroty byl Štěpán Mlejnek. Když jsem bodoval vína na PWT poprvé, hodnotilo se klasicky s OIV tabulkami, každý za sebe a bez jakékoli komunikace s čtyřmi ostatními hodnotiteli. Jako nováček jsem viděl jen záda porotců přede mnou a trochu jsem trnul, jestli moje bodování úplně nevybočuje z celkových výsledků. Když Štěpán Mlejnek spokojeně komentoval „Máme pěkný malý rozptyl, 86, 87, 86, 87,“ uklidnilo mě to. Od letoška se na PWT hodnotí novým systémem a diskuse porotců je povolená. Považuju to za mnohem lepší. U vín, kde se porotci shodují, je komunikace stručná (jestli dáte 85 nebo 84 není velký problém), ale je užitečné diskutovat o vínech, kterým dva porotci chtějí dát 82 bodů a další dva 88. Není nutné upravovat hodnocení podle ostatních, ale je dobré diskutovat o rozdílech názorů, pokud jsou výrazné a opodstatněné.
Už jsem psal, že porota jednala v angličtině. Hlavním důvodem byla účast Jihoafričanky Elsie Pells, držitelky titulu Cape Wine Master. Paní Pells pracuje pro House of Wine s.r.o. a příležitostně se účastní hodnocení domácích vín včetně Vinaře roku. Bylo radostí s ní souhlasit i občas nesouhlasit, pokud jde o rozhodnutí o bodovém skore jednotlivých vín.
Liselotte Rokyta je Holanďanka (ale mluví dobře česky) a musel jsem si vypomoct fotkou z hodnocení předchozího kola PWT, protože jsem dneska dobrou fotku neudělal. Dobrou náladu jako na fotce s Chardonnay měla i dnes, ale už z šardonek si pamatuju, že nejen velkoryse bodovala dobrá vína, ale taky upozorňovala na vína necitlivě ovlivněná průmyslovou technologií.
Hannah Balaštíková. Měli jsme v pětičlenné porotě tři ženy. Kromě toho, že jsme byli nejhezčí a nejfotogeničtější porota se z toho nedá nic vyvozovat, ale vždycky je užitečné konfrontovat názory s někým, kdo pochází odjinud a přichází s jinou zkušeností. Po odevzdání listů s hodnocením následoval soukromý očistec – ve vedlejším salonku byla k dispozici bodovaná vína, odtajněná a s možností přechutnání.
Půvab hodnocení naslepo se ukáže, když se lahve odhalí. Samozřejmě naslepo poznáváte ryzlink, Sauvignon, Chardonnay nebo Prosecco, ale vždycky se najde nějaké překvapení. Pobavilo mě, že jsem podle svých poznámek měl mezi nejlepšími i Crémant od Michlovského a Chateau Radyně. Tak jsme je přechutnali znovu s dalšími porotci a usoudili, že to je v pořádku.