Kde dokáží vyrobit (výborné červené barikované) víno levnější než půl litru burčáku? Už jsem to bohužel prozradil v titulku :o) Dnes pár fotek ze čtvrteční portugalské degustace ve smíchovském hotelu Mamaison Riverside, organizované společnými silami VínoRevue a Krosslink.

Ze zářijového večírku mám zkušenost, že se Čechům lokální portugalské odrůdy chutnají příliš… exoticky. Ryzlink je pro nás srozumitelnější. Mně většina bílých chutnala, byla lehká, s pěknou kyselinou, ovocná. Takhle si představuju bílá vína z přímořských zemí. Na fotce bílé Portas de Lisboa z vinařství Casa Santos Lima.

Na fotce je Pedro Fonseca a Titular 2010, červená směs čtyř lokálních odrůd z oblasti Dao. Má krásnou květinovo-vanilkovou vůni, lehkou svěží chuť s pěknou kyselinou a jen lehounkým náznakem taninů, strukturované a harmonické. Příjemné lehké pití. V úvodní větě jsem s cenou přeháněl, cena je sice menší, než půllitr burčáku, ale to je exportní cena bez DPH a ze skladu v Portugalsku. I tak je to šokézně levné. Podobných tam bylo víc.

„Jako obvykle jsme měli slušnou večeři. A jako vždy byl klaret lepší než jídlo, portské lepší než klaret a konverzace lepší než portské.“ Tolik fiktivní paměti britského premiéra Jistě, pane premiére aneb co mě vždycky napadne, když čtu o portském. Běžně dostupným portským jsem na chuť nepřišel, ale dostal mě José Maria Calem, majitel vinařství Quinta da Sagrado a jeho portská vína. L.B.V. 2009 bylo rozinkově koncentrované a sladké se štiplavě kořenitým závěrem, a desetileté portské bylo suché, s neurčitou světlou barvou, v chuti oříškové (vlašské ořechy) a fíkové, rozinkové, jemné a elegantní. Naprostá bomba. Bohužel jsem přijel autem a musel všechno vyplivovat. Život není dokonalý, ale desetileté portské se dokonalosti může přiblížit!