Fiona Sims (přítelkyně Jamieho Goodea?) napsala pro Timesy článek o novém londýnském vinném baru Terroirs. Nabízí se v něm 200 vín s důrazem na organická, biodynamická atd. vína. Článek má titulek „Jak předejít kocovině s přírodními víny.“ Ten vtipný blud, že po biodynamických vínech druhý den nebolí hlava, autorka v textu zmiňuje s jistým odstupem. Jamie Goode to komentuje výstižně: „pro mě je podstatné, jestli mají zajímavou chuť.„
Debata na toto téma už proběhla před časem na webu ovíně.cz, tady a tady. Ukázalo se ovšem (stejně jako u londýnského baru), že největší propagátor biodynamického zdraví je prodejcem těchto vín a o vztahu mezi složením vína a kocovinou toho ví asi tolik co já. Jak napsal Tom Wark na blogu Fermentation v reportu z nedávné kalifornské blogovací konference, „Koncept terroiru je skoro tak mystický jako biodynamika, ale pro prodej vína je mnohem praktičtější.“
Myslím, že jsem se tady už nejmíň jednou vyjádřil přezíravě o tom, že Jamie Goode dává na svém blogu vínům příliš vysoké známky. Po přečtení výsledků šardonkového testu VínoRevue (mělo vyjít v pátek) se J.G. pokorně omlouvám a prosím o odpuštění. Víc nebo míň bodů vínu nepomůže, ale může příznivě ovlivnit rozhodování, zda koupit či nekoupit. Takže se kloním k názoru, že víc bodů víc ví.
Web Decanteru hlásil v pátek, že francouzská ministryně zdravotnictví Roselyne Bachelor navrhuje dodatek k zákonu, který má zakázat koštování vína, přesněji „alkoholické nápoje zdarma za účelem propagace.“ Bordeauxské en primeur koštování ze sudů, veletrh Vinexpo i moje návštěvy malých burgundských vinařů by dostaly smrtelnou ránu. Také se posuzuje zákaz internetové reklamy alkoholických nápojů. Francouzská média naznačují, že wine-blogy jsou vlastně reklama vína, a v případě schválení zákona by měly skončit. Ani nevím, jak to komentovat :o) Vaše starosti a Rotschildovy peníze… Jestli budou Francouzi takhle pokračovat, nastanou moravským vinařům zlaté časy!
Při přehrabování webového haraburdí jsem narazil na zajímavý střípek: co víte o čase vinobraní a o kvetení révy? Podle Laurenta Ligniera z burgundského podniku Albert Bichot nastává vinobraní obvykle 100 dní po kvetení, ale například v horkém roce 2003 byla prodleva jen 85 dní. Ptal jsem se na to ratíškovické vědmy, Marka Vybírala z vinařství Krásná Hora, který tvrdí, že u něj to bývá obvykle 115 dní. „Ale je otázka jestli od začátku ranných nebo od konce pozdních, rozdíl by byl max 14 dní, já beru nějaký takový střed, kdy už kvete všecko.“ Byl jsem u něj na nedávno popisované brigádě, tak jsem se přitom nenápadně vyptal, jak to kvasí a zjistil, které hrozny půjdou do které láhve. Hlídám si to, protože jsem si spočítal, že 500 litrů pinotovského moštu, který jsem před dvěma týdny vychválil, bylo z cca 500 hlav na poddvorovské Krásné Hoře. To je sice v domácích poměrech luxusně nízký výnos, ale normálně bych nad tím pokrčil rameny a klidně čekal, co bude v květnu. Ale tady si pamatuju na hustou hruškovou chuť moštu a říkám si, že tyhle dvě bečky musím hlídat! Až příště napíšu něco o vinařství Krásná Hora, varuju předem – nejsem nestrannej!
O hektarových výnosech a zatížení vinic se nerado mluví, i vinařské sdružení V8 se zavazuje k hektarovým výnosům, ne k zatížení na keř. Takže si to (snad) trochu začínám rovnat v hlavě až potom, co jsem brigádničil na vinobraní a ocucával mošty. A snažím se hledat souvislosti mezi řídkým, vodovatým vínem a zatížením přes 2 kg na keř nebo naopak mezi hustým moštem a zatížením okolo 1 kg na keř. Marek Vybíral říká o vývoji redukce úrody asi toto: „Když jsme to začali dělat, tak jsem po prvním dnu šel a koupil ty největší sadařské nůžky jaké se vyrábí, od té doby si je už moc lidí půjčilo a hodně chlapů si je i koupilo. Nikdy před tím jsem takový nástroj ve vinohradě neviděl. To mluvím o roku 2002, 2003.“